Hlavní obsah

Nad bojovými vrtulníky se smráká

Novinky, Alex Švamberk

7. 7. 2020, 18:56

Vrtulníky se staly od padesátých let minulého století nedílnou součástí válečných konfliktů. V Koreji pomáhaly evakuovat zraněné, ve Vietnamu vysazovaly vojáky do džungle, v Iráku a v Libyi ničily tanky, v Afghánistánu podporovaly jednotky likvidující hnízda radikálů. Typická silueta a zvuk vrtulníků však pomalu začnou z bojiště mizet.

BEZ KOMENTÁŘE: Konvertoplán Bell V-280 Valor Video: Bell

Článek

Jejich ústup ze slávy zahájilo v novém století zavádění konvertoplánu MV-22 Osprey s překlopnými rotory a možností kolmého startu a dosednutí.

Klasika v oslabení

Přispějí k němu dva modernizační programy americké armády, které mají nahradit velkou část stávající helikoptérové flotily US Army tvořené více než 2200 vrtulníky UH-60 Black Hawk různých verzí osmi stovkami bitevních vrtulníků AH-64 Apache a 500 těžkými transportními vrtulníky CH-47 Chinook.

V programu budoucího ozbrojeného vojenského letadla s dlouhým doletem FLRAA vybírá armáda náhradu části Černých jestřábů blackhawk, v programu budoucího útočného průzkumného letadla FARA pak náhradu za vyřazené lehké ozbrojené průzkumné helikoptéry OH-58 Kiowa Warrior.

Do závěrečné fáze každého tendru postoupily vždy dva stroje a z těchto čtyř strojů je jen jeden klasický vrtulník.

Ve FLRAA postoupily netypické konstrukce – konvertoplán od Bellu V-280 Valor a stroj od firem Sikorski a Boeing SB>1 Defiant, který sice má dva souosé protiběžné rotory, ale na zádi tlačnou vrtuli poháněnou elektromotorem.

Klasické vrtulníky ani požadavky splnit nemohly. Armáda potřebuje stroje pro 12 vojáků, schopné přepravit v podvěsu nejméně 4,5 tuny nákladu. Současně musejí dosahovat cestovní rychlosti minimálně 480 km/h, protože americká armáda už nepočítá jen s asymetrickými konflikty, nýbrž i se střety s rovnocenným protivníkem.

Zůstane nakonec jen jediný staromilec?

Klasické helikoptéry tak rychle létat nemohou, neboť otáčky nosného rotoru mají daný limit – nesmějí být tak vysoké, aby špičky listů rotorů překračovaly rychlost zvuku. U SB>1 to nehrozí, protože hlavní rotor zajišťuje hlavně vztlak. Požadovanou rychlost uděluje stroji tlačná vrtule.

Jediným klasickým vrtulníkem, který má šanci uspět, je Bell 360 Invictus v programu FARA, který by měl nahradit nejen zmíněné belly, ale také až 350 bitevních strojů Apache.

I FARA kladl na výrobce náročné požadavky, žádný z rozměrů nesměl přesáhnout dvanáct metrů, protože stroj má být schopen operovat i ve městě mezi budovami, a mělo by být možné ovládat jej na dálku.

I když klasická koncepce umožňuje dosáhnout požadované maximální rychlosti

380 km/h, stroj Raider X od firmy Sikorski ji předčí. Má totiž podobnou koncepci jako SB>1, tedy na ocase tlačnou vrtuli, která zvyšuje jeho rychlost nad 400 km/h.