Náčelník Oglalů nechce pustit Trumpa k posvátné hoře

Sedm tisíc návštěvníků, první ohňostroj u památníku od roku 2009 a slavnostní přelet stíhaček. Tak má vypadat páteční akce Donalda Trumpa u památníku, který leží v Black Hills (Černé vrchy), posvátné zemi v nynější indiánské rezervaci.

Ostře se proti akci vyslovil Julian Bear Runner (Medvědí běžec), prezident rady starších lakotského kmene Oglalů. „Příjezd Trumpa sem je kvůli pandemii bezpečnostním rizikem nejen pro lidi uvnitř rezervace, ale pro všechny na Velkých planinách,“ uvedl čtyřiatřicetiletý Bear Runner pro deník Guardian. „V Black Hills máme velmi omezené zdroje a už teď vidíme infekci na vzestupu,“ dodal.

„Vyvolá to protesty, když sem přijde. Lidé si budou chtít vyzkoušet první dodatek ústavy (mj. právo na shromažďování a protesty - pozn. red.) a my nechceme, aby někdo přišel k úhoně nebo byla zničena půda,“ vysvětlil oglalský náčelník.

Bear Runnerovi je jasné, že jeho zákaz je symbolického charakteru, protože ať už se indiánští náčelníci budou snažit sebevíc, návštěva stejně proběhne. Zákazem chce vyjádřit nesouhlas s Trumpovou politikou, která nerespektuje domorodé komunity.

Prezidentská návštěva podle něj navíc porušuje dohody, které americká vláda s indiánskými kmeny uzavřela. Podle těchto dohod území spravuje sedm siouxských kmenů a Bear Runner tvrdí, že americká administrativa měla nejprve zažádat o povolení.

„Země, na které stojí monument, a země, kterou chce navštívit, patří dle smluv z Fort Laramie z roku 1851 a z roku 1868 Velkému národu Siouxů a já mu musím sdělit, že nemá svolení původních vlastníků, aby tentokrát na toto teritorium vstoupil,“ uvedl Bear Runner s tím, že Donald Trump má jako prezident USA povinnost dodržovat a ctít dohody, které Spojené státy uzavřely.

Dohoda z roku 1868 uznala siouxskou suverenitu nad Black Hills. USA ji však dodržovaly jen pár let, než se zjistilo, že se na posvátném indiánském území nachází zlato. Indiáni byli přemístěni jinam a dlouhodobé porušování smlouvy vyústilo v roce 1876 v otevřenou válku, která vešla do dějin jako velká siouxská válka nebo válka o Černé vrchy.

I přes některé dílčí indiánské úspěchy, například proslulou bitvu u Little Bighornu, Američané vyhráli. Výsledkem byla anexe indiánských území a zřízení trvalých rezervací. V roce 1980 Nejvyšší soud USA oficiálně uznal, že území bylo zabráno nelegálně, a proto se vrátilo pod správu indiánských kmenů.

To už se však v jedné ze skal v Black Hills, které byly indiány vždy považovány za posvátné území, nacházely monumentální, přes osmnáct metrů vysoké hlavy čtyř amerických prezidentů – George Washingtona, Thomase Jeffersona, Abrahama Lincolna a Theodora Roosevelta. Dílo Gutzona Borgluma, který měl úzké vazby na Ku-klux-klan.

Tito hrdinové amerických dějin nejsou však pro domorodé obyvatele ničím jiným než symbolem útlaku a vyhlazení jejich národa. Každý z nich vlastnil otroky a v indiánech viděl podřadné barbary. Lincoln pak leží v žaludku Siouxům nejvíc, ještě před válkou totiž nařídil popravu 38 Siouxů (Dakotů), která se stala největší masovou popravou v amerických dějinách.

Oglalové a ostatní kmeny dlouhodobě kritizují čistě bělošský výklad amerických dějin. „Neříkají celý příběh. Slyšíme pořád jen stručný výčet dobrých věcí, co tihle muži udělali pro zemi. Ale už neříkají, že tahle země patří domorodým Američanům, Black Hills patří siouxským národům, nebo nevypráví o pověšení oněch Dakotů,“ řekl Bear Runner.

Aktivisté už roky usilují o odstranění 79 let starého památníku, zatím však marně. A nejspíše se tak nestane ani pod vládou republikánské guvernérky Kristi Noemové, která se k tomu v souvislosti s mohutným odstraňování soch vyjádřila minulý týden stručně na Twitteru: „Not on my watch!” (Ne za mé hlídky!)

Oglalové jsou navíc ve sporu s guvernérkou ohledně koronavirových opatření a vstřícnost úřadů se nedá očekávat.

„Tyto skály pro nás měly duchovní význam už předtím, než přišli zápaďané a obsadili naše území. Země je po právu naše a Black Hills jsme se nikdy nevzdali. Byl bych špatný vůdce, kdybych teď zůstal diplomatický. Sochy považujeme za symbol toho, jak se nás pokusili vyhladit,“ uvedl Bear Runner.

Velký siouxský národ tvoří indiánské kmeny, které se samy nazývají Dakotové nebo Lakotové, což znamená přátelé či spojenci. Samotný výraz Sioux je francouzskou zkomoleninou výrazu Nadowe-is-iw-ug. Tak Lakoty nazýval nepřátelský kmen Odžibvejů a doslova to znamená Malé zmije.

V novodobých dějinách Lakotů a Dakotů pak nalezneme i výraznou českou stopu. První spolehlivý slovník jazyka Lakotů a Dakotů totiž sesbíral český lingvista Jan Ullrich.