Článek
Už těď je jasné, že splnit sen hned několika generací nebude ani jednoduché, ani levné.
Ruští, němečtí a američtí vědci řízení Yurim Shpritsem z Kalifornské univerzity v Los Angeles se již delší čas věnují otázce bezpečnosti meziplanetárních expedic.
Pozor na záření
Při svém výzkumu, jehož výsledky přetiskl časopis Space Weather, kombinovali geofyzikální modely kosmického záření během slunečního cyklu a počítačové simulace účinků radiace jak na astronauty samotné, tak na jejich loď. Jakmile se odvážní muži a ženy vydávají dál od Země, už je nechrání magnetické pole naší planety.
Čínská sonda se „uvelebila“ na orbitě Marsu, aby mohla povrch planety lépe zkoumat
Od tohoto okamžiku čelí vyšším dávkám škodlivého záření, jehož zdrojem je nejen Slunce a Mléčná dráha, ale také vesmír mimo naši galaxii.
Aby byli lidé putující k Marsu v bezpečí před zářením, musí mít kosmická loď dostatečně silný ochranný štít. Přitom ale konstruktéři nesmějí zapomínat, že tímto způsobem zvyšují hmotnost vesmírného plavidla a že příliš mohutná ochranná hliníková vrstva navíc zvyšuje množství druhotného záření.
Co napověděly počítače
Tomu jsou kosmonauté vystaveni, a které vzniká právě pronikáním kosmických částic ochranným štítem.
Protože na rozdíl od slunečního větru, tedy proudu částic vytvářených hvězdou naší soustavy, působí na posádku i loď galaktické kosmické paprsky neustále, měly by vesmírné koráby mířící k rudé planetě startovat v době vrcholné sluneční aktivity, která odkloní právě záření pocházející ze vzdálených galaxií.
NASA zveřejnila další zvuky z Marsu
V závislosti na době startu a množství paliva trvá průměrný let ze Země na Mars asi devět měsíců.
„Výprava bude bezpečná, pokud loď doletí na rudou planetu a vrátí se zpět do dvou let,“ shrnuje Shprits.