Článek
Parlament novou hlavu státu vybere nejspíš až ve čtvrtek. Prezidentem (předsedou státní rady) by se podle pozorovatelů měl stát první viceprezident Miguel Díaz-Canel. Ten hodlá pokračovat v opatrných ekonomických reformách při zachování politického monopolu komunistů, uvedla agentura DPA.
Bude-li zvolen, půjde o zásadní omlazení kubánského vedení, neboť jej od Castra dělí bezmála 30 let a narodil se až po revoluci. Opozice od Díaze-Canela nečeká zásadní kroky k demokratizaci ani propuštění všech politických vězňů.
Raúl Castro
Na Kubě stále platí systém vlády jedné strany a do 605členného parlamentu kandidovalo přesně 605 politiků.
Kromě Díaze-Canela se jako o možných kandidátech na prezidenta mluví o ministru zahraničí Brunovi Rodríguezovi a ekonomovi Marinu Murillovi. Tito muži tvoří nejvlivnější trojici představitelů komunistické strany.
Protože současný prezident zůstane v jejím čele, bude mít dál vliv na případné další změny ve vedení státu či na podobu ekonomické liberalizace. Že se nedá čekat žádná velká změna kurzu, naznačil Raúl Castro v parlamentu: „Neměli bychom očekávat zlepšení vztahů s USA, Kuba se nevzdá myšlenek, za které jsme bojovali více než století a kvůli kterým náš lid prolil mnoho krve.”
Fidel Castro
Kritiky režimu kubánské vedení vždy načas zadrží a označuje je za „žoldnéře” placené odpůrci Castra v Miami, kde je velká exilová komunita, a ve Washingtonu, uvedla BBC.
Raúl se do čela státní rady dostal v roce 2006, kdy jej vykonáváním funkce pověřil kvůli svým zdravotním problémům bratr Fidel, jenž kubánský režim reprezentoval od jím vedené revoluce v roce 1959. Oficiální mandát Raúlovi začal v roce 2008. Fidel, který vedl na konci padesátých let revoluci a stál v čele země od roku 1959, zemřel v prosinci roku 2016.
Kubánský prezident Raúl Castro na archivním snímku