Hlavní obsah

Muž nakažený ebolou přišel v USA do styku s desítkami lidí

Austin

Až 80 lidí přišlo přímo či nepřímo do styku s mužem, u něhož více než týden po příletu lékaři v americkém státě Texas diagnostikovali smrtící ebolu. Uvedly to ve čtvrtek tamní zdravotnické úřady.

Foto: ČTK/AP

Bratr nakaženého Thomase Erika Duncana Wilfred Smallwood ukazuje jeho fotografii na mobilu.

Článek

Viru bylo potenciálně vystaveno 12 až 18 lidí, kteří přišli do přímého kontaktu s Thomasem Erikem Duncanem. Ostatní se mohli nakazit nepřímo.

Muž přiletěl do Texasu z Libérie před téměř dvěma týdny. Libérii postihuje virus krvácivé horečky nejvíce ze všech západoafrických zemí, kde se šíří.

Úřady přikázaly čtyřem jeho příbuzným, které přiletěl Duncan navštívit, zůstat doma a nepřijímat další tři týdny návštěvy, uvedly stanice NBC a CBS.

„To nám umožní sledovat situaci co nejbedlivěji,“ uvedl David Lakey z federálního zdravotnického úřadu.

Duncan je první nakažený ebolou ve Spojených státech. Jeho zdravotní stav je vážný.

Ebola je smrtelné virové onemocnění patřící do skupiny krvácivých horeček, kam patří i marburská horečka. Mortalita činí v závislosti na kmeni padesát až devadesát procent. Nejnebezpečnější je Ebola Zaire.
Filovirus eboly byl poprvé zjištěn v roce 1976. Nemoc dostala jméno podle řeky Ebola v Demokratické republice Kongo (tehdejší Zair).
Nemoc se projevuje vysokými horečkami, bolestmi svalů i kloubů a bolestmi břicha. Časté je zvracení a prudké průjmy i krvácení do trávicího traktu a nakonec ze všech tělesných otvorů. Těžce jsou poškozeny vnitřní orgány, zejména játra.
Lék proti nemoci neexistuje, virus nereaguje na léčbu interferonem ani na virostatika. Důležité je zabránit ztrátě tekutin a snižovat krvácivost pomoci koagulantů.
Epidemie byly zaznamenány v Demokratické republice Kongo, v Gabonu, v Súdánu a v Ugandě i v Pobřeží slonoviny a naposled v Guineji.
Virus se přenáší mezi nemocnými při těsném kontaktu, zejména pomocí slin nebo krví.
Předpokládá se, že se lidé nakazí, když pojídají divoká zvířata, která jsou přenašeči viru. Spekuluje se, že rezervoárem mohou být netopýři. Virus se přináší na primáty, nejčastější je u šimpanzů požírajících maso, i na psy, u nichž se nemoc nevyvine, a na prasata, u nichž nemoc propuká. Kromě přenosu blízkým kontaktem se u zvířat nevylučuje ani přenos vzduchem.

Výběr článků

Načítám