Musk to schytal od Tchaj-wanu

„Jejich (pekingskou) politikou je sjednotit Tchaj-wan s Čínou. Z jejich pohledu je to možná analogické s Havají nebo něčím podobným, jako s integrální součástí Číny, která o své vůli není součástí Číny proto, že americká pacifická flotila zastavila jakýkoli pokus o znovusjednocení silou,“ řekl podle listu The Guardian Elon Musk v Los Angeles na konferenci All In Summit 2023, která se snaží propojovat klíčové postavy technologie, vědy, obchodu, trhů i politiky.

Joseph Wu na to reagoval velmi podrážděně slovy: „Poslouchejte. Tchaj-wan není součástí Čínské lidové republiky a rozhodně není na prodej.“

Wu ve svém vyjádření dal jasně najevo, že Tchaj-wan není součástí komunistické Čínské lidové republiky. Jak vláda v Pekingu, tak vláda v Tchaj-peji se považují za reprezentanty celé Číny, jejíž větší část ovládají komunisté.

Pacifická flotila navíc nikdy silou žádnou čínskou akci nezastavila, USA podporovaly Tchaj-wan za studené války, politicky, dodávaly mu zbraně a odstrašovaly Čínu.

Není to první sporný výrok Muska, jehož firma Tesla má továrnu v Šanghaji, kde se loni vyrobila polovina vozů Tesla, o Tchaj-wanu. Loni v říjnu přišel s ideou, že by napětí mezi Tchaj-wanem a Čínou mohlo být vyřešeno, kdyby se vláda v Tchaj-peji vzdala plné kontroly nad Tchaj-wanem a vytvořily se z ní zvláštní administrativní zóny, podobné těm v Hongkongu.

„Mým doporučením by bylo vytvořit zvláštní administrativní zónu, která by byla rozumně přijatelná, i když by z ní nebyl asi každý šťastný. A je možné, a já si myslím, že pravděpodobné, že by se ve skutečnosti mohlo dosáhnout dohody, která by byla mírnější než u Hongkongu,“ řekl Musk v době, kdy Čína několik let tvrdě omezuje autonomii Hongkongu. Musk se však loni domníval, že konflikt na Tchaj-wanu je nevyhnutelný.

Wu si také rýpl do Muska, když napsal, že doufá, že požádá Peking, aby přestal blokovat Muskovu sociální síť X stejně jako další západní sociální sítě v Čínské lidové republice. „Možná si myslí, že zákaz je dobrá politika. Jako vypnutí Starlinku, aby zmařil ukrajinský protiútok na Rusko,“ řekl Wu, přičemž narážel na to, že Musk nezapnul síť Starlink na Krymu, která by loni umožnila útok na Sevastopol, neboť se bál, že by Rusko v reakci mohlo nasadit jaderné zbraně.

Aféra okolo použití Starlinku na Krymu propukla minulý týden, ovšem ukázalo se, že Musk Starlink nevypnul, jen ho na Krymu nespustil. Od začátku přitom avizoval, že na Krymu není spuštěn. Poté ovšem vyšlo najevo, že Musk hovořil s Putinem, uvedl časopis The New Yorker.

Loni se ukázalo, že postupující ukrajinské jednotky na jihu Ukrajiny byly najednou bez spojení. „Byli jsme velmi blízko frontové linie,“ řekl The New Yorkeru Mykola, který měl na starosti komunikaci „Překročili jsme linii a Starlink přestal fungovat. Komunikace utichla. Byl to chaos. Když jste v útoku, zejména velitel potřebuje neustálý proud informací od praporů. Velitelé museli jet na bojiště, aby byli v dosahu rádia, a riskovali.“

Musk, který do loňského podzimu Ukrajinu podporoval, začal nejen chtít od Pentagonu peníze za přijímače a využití sítě, ale stále více mu vadilo, že jeho civilní technologie se používá pro válku. Jednal s ním tajemník ministerstva obrany pro obrannou politiku Colin Kahl, a ne oddělení pro akvizice, protože jeho Starlink nebylo jak nahradit. Kahl Muskovi poděkoval za jeho pomoc Ukrajině a uznal stoupající náklady, které s pomocí Kyjevu měl, a požádal ho, aby navrhl smlouvu. Současně ho upozornil, že vypnutí Starlinku mír nepřinese. „Pokud to přerušíte, válku to neukončí.“

Musk však nebyl přesvědčen. „Dospěl jsem k závěru, že začínal být nervózní, že využití Starlinku bylo v Rusku stále více vnímáno jako aktivita, která umožňuje Ukrajině válčit, a hledal způsob, jak uklidnit ruské obavy,“ řekl Kahl.

Pak vyšlo najevo, že Musk dokonce mluvil s Putinem. Jiný představitel ministerstva obrany uvedl, že při telefonátu mu Musk sdělil, že přes aktivitu Starlinku vidí, jak se válka vyvíjí: „Bylo to asi tři minuty předtím, než mi řekl, že ‚měl skvělý rozhovor s Putinem‘.“ Slíbil ale, že dá Pentagonu víc času a bude Ukrajině dál poskytovat služby.

Další představitel uvedl, že Musk přiznal, že si s Kremlem volal opakovaně, později ale popřel, že by s ním mluvil o Ukrajině. I tak ale na konci loňského roku Musk představil v Aspenu svůj mírový plán, podle něhož by se Ukrajina měla vzdát Krymu a na okupovaných územích uspořádat referenda, jestli chtějí být součástí Ruska, nebo Ukrajiny.

The New Yorker dokonce uvedl, že jeden mluvčí Pentagonu Muska informoval o dotazech časopisu na jeho roli na Ukrajině. Byl ochoten zprostředkovat rozhovor s příslušným představitelem pouze s Muskovým svolením: „Promluví si s vámi, jestli to Elon bude chtít.“ Autor článku Ronan Farrow připomněl, jak odpověděl Musk v podcastu na dotaz, jestli má větší vliv než americká vláda: „V některých ohledech.“