Článek
Mrak se obvykle formuje ve velkých výškách, kolmo ke směru proudění větru. Častěji je k vidění například v Himalájích či Andách, ale i v Česku, v posledních dnech například v Krušných horách. Ideální je zejména pro větroně, které mohou díky tomu vystoupat až do výše osmi kilometrů. Vítr musí foukat ideálně kolmo na hřeben, řekl Novinkám mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Petr Dvořák.
Tento jev se odborně nazývá altocumulus lenticularis. Vzniká vlnovým prouděním větru přes horské hřebeny. Vítr se rozvlní podobně jako hladina proudící vody tekoucí přes nerovné dno, popsal Dvořák. Okraje mraku jsou často barevně zbarvené.
Pro vznik tohoto proudění je potřeba dostatečná vlhkost, poté může vzniknout vlnový oblak. Na sklonku 40. let tento jev pozoroval jeden americký pilot, připomínal mu létající talíř, právě takto se od té doby často vyobrazují možné podoby UFO.