Článek
Soud po téměř 24hodinové přestávce sdělil, že po sečtení 95 procent hlasů má Morales 46,85 procenta, což by mu oproti 36,73 procenta pro Mesu zajistilo zvolení již v prvním kole. Podle bolivijského volebního systému totiž vedoucímu kandidátovi stačí v prvním kole hlasování vést o více než deset procentních bodů, aby se nemuselo konat kolo druhé.
Mesa nový průběžný výsledek odmítl. „Neuznáme tyto výsledky, které jsou součástí ostudného mistrovského podvodu, který staví bolivijskou společnost do situace zbytečného napětí. Věříme, že to občané nepřijmou,” řekl Mesa novinářům ve městě Santa Cruz.
Na několika místech Bolívie, včetně metropole La Pazu, následně vypukly nepokoje. Lidé protestovali zejména před regionálními středisky pro sčítání hlasů. Ve městech Sucre a Tarija Moralesovi odpůrci zapálili regionální pobočku volebního soudu.
Posun se také nelíbí pozorovatelům. Jedna skupina pozorovatelů oznámila, že změna je „dramatická a těžko se dá vysvětlit“.
„Doufáme, že výsledek konečného sčítání bude odpovídat vůli voličů, kterou vyjádřili v hlasování,“ uvedla Volební pozorovací mise Organizace amerických států (OAS). Dala tím najevo, že má pochybnosti.
Mesa v neděli večer předběžný výsledek oslavoval a vyzval ostatní opoziční kandidáty, aby ho ve druhém kole podpořili. Morales nicméně prohlásil, že druhé kolo nebude, protože „věří v sílu venkova”, kde má silnější voličskou podporu než Mesa.
Bývalý odborový lídr pěstitelů koky Morales, který tento týden oslaví šedesátiny, stojí v čele Bolívie jako její první indiánský prezident od ledna 2006, a je tak nyní nejdéle vládnoucím latinskoamerickým prezidentem. Popularitu si získal zejména štědrými sociálními programy pro chudé, financovanými mimo jiné příjmy z exportu zemního plynu. Řady svých odpůrců Morales výrazně rozšířil v roce 2017, když s pomocí ústavního soudu prosadil zrušení omezení dvou mandátů pro volené funkce.