Článek
V Tijuaně se za poslední dva týdny nahromadilo přes 6000 migrantů, kteří utíkají ze Střední Ameriky, zejména z Hondurasu, před chudobou a násilím.
Organizátoři hladovky tvrdí, že migrační úředníci na hranicích v Tijuaně přijímají jen asi 30 žádostí o azyl denně. Dřívější informace z médií hovořily o necelé stovce přijatých žádostí denně. I tak to znamená, že migranti v přeplněném sportovním areálu v Tijuaně či jinde v ulicích tohoto města stráví několik měsíců. Na stadiónu je dvakrát více lidí, než by tam mělo být. Problém také představují silné deště, které zatopily přístřeší pro migranty. Ty navíc ohrožuje nachlazení a respirační nemoci, protože je chladno a nákaza se snadno šíří.
Mexická policie odvádí honduraského migranta, který se pokusil doplavat do USA
Řešení situace tisíců migrantů u hranic i dalších, kteří se ze Střední Ameriky stále znovu vydávají k mexicko-americké hranici, bude prvním úkolem, který bude muset řešit nová mexická vláda levicového prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora. Ten se úřadu ujme v sobotu.
Mexiko chce plán pomoci pro středoamerické země
Už v neděli by měl nový mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard jednat o migrantech se svým americkým protějškem Mikem Pompeem. Ebrard chce problém migrace řešit i příští měsíc na konferenci OSN o migraci v marockém městě Marrákeš. Podle mexických médií tam chce Spojeným státům, Kanadě a Evropské unii navrhnout jakýsi „Marshallův plán” pro Střední Ameriku, nazvaný podle projektu, jímž USA po druhé světové válce pomáhaly zničené Evropě.
Migrantka v Tijuaně zápolí po deštích s vodou.
Od plánu rozvoje zejména pro Honduras, Guatemalu či Salvador si Ebrard slibuje investice na podporu zaměstnanosti v těchto zemích, čímž by se podle něj měla zmírnit migrační vlna. Trump ale v souvislosti s poslední migrační vlnou ze Střední Ameriky před nedávnem oznámil, že zastavuje dosavadní finanční pomoc těmto zemím, protože nezabránily odchodu migrantů ze svého území.