Článek
Podle průzkumu mezi lidmi, kteří debatu sledovali, v diskuzi zvítězil Obama. Nicméně respondenti uvedli, že oba muži by byli schopni vést Spojené státy.
Oba se shodli, že krize je závažná a že je ji nutné řešit. Obama zopakoval, že jde o nejhorší krizi od velké hospodářské krize. Napadl taky tvrzení svého protivníka, že základy americké ekonomiky jsou zdravé: „Nesouhlasím s tím, že ekonomika má zdravé základy. Došlo ke krizi.“ Zdůraznil, že na ni doplácejí především obyčejní lidé.
Závažnost krize si ale uvědomoval i McCain, který dokonce do poslední chvíle zvažoval, že se debaty nezúčastní, aby se mohl podílet na řešení krize, kterou má pomoci vyřešit plán vlády George Bushe odkupovat špatné hypotéky.
„Toto není počátek konce této krize, to je jen počátek počátku (jejího konce),“ řekl McCain k plánu a naznačil, že klíčová je odpovědnost. „Musíme být zodpovědní, a pak uspějeme,“ uvedl. Podle něj krizi vyvolala právě nezodpovědnost a chtivost některých lidí na Wall Streetu.
McCain ale za hlavní považuje, že nyní na řešení pracují demokraté spolu s republikány: „Cítím se lépe, pozoruji poprvé po dlouhé době, že se demokraté a republikáni dali dohromady.“
Oba volali po snížení výdajů. „Musíme dostat pod kontrolu výdaje,“ řekl McCain a obvinil Obamu, že on v tomto není dost důrazný. „Musíme se podívat i na výdaje na obranu, které jsou obrovské,“ řekl McCain, i když jak zdůraznil, jsou „výdaje na obranu nesmírně důležité kvůli výzvám, které máme před sebou“. Zmínil například nárůst nákladů na výstavbu základen a i lobbování zbrojařských firem, sám už inicioval zásah proti Boeingu.
Selhala regulace
Podle obou selhala regulace. Tvrdí to i McCain: „Je třeba přísněji vykládat regulační opatření. Ale v zásadě věřím v sílu a kvalitu amerického pracovníka, je nejproduktivnější, nejinovativnější, v zásadě věřím v USA.“ To Obama nekončil u patriotických řečí: „Hlavní je položit si otázku, jak jsme se do toho dostali. Jak je možné, že jsme odhodili tolik regulačních prvků?“ Napadl McCaina, že i on jako republikán ke krizi přispěl.
Oba se rozcházeli v názoru na daně. McCain je pro jejich snížení, což je obvyklá idea republikánů: „Firmy a podnikatelé platí 35 procent, to je skoro nejvíce na světě, v Irsku je to 11 procent, chci daně snížit, aby firmy zůstaly v USA.“ Obama zdůraznil, že i on by daně snížil „pro 95 procent Američanů, kteří mají příjmy do 250 000 dolarů ročně“. Napadl McCaina, že on nakonec daně zvýší.
Obama uvedl, že ke krizi přispěly i náklady na válku v Iráku, jež přišla na skoro bilión dolarů. V tu chvíli se diskuse přenesla na oblast blízkou oběma kandidátů.
Spory o Irák
V otázkách zahraniční politiky byly už patrné diametrálně rozdílné názory obou kandidátů. McCain zdůraznil, že uspěl dva roky starý plán posílit americké jednotky v Iráku: „Původně jsme dosáhli úspěchu, ale pak se válka vedla špatně. Poté jsme vypracovali velkou strategii, která byla úspěšná. Vyhráváme v Iráku. To je výsledkem navýšení vojenských sil.“
Obama McCaina tvrdě napadl: „Nechápe rozdíl mezi strategií a taktikou. Mluví, jako by válka začala v roce 2007. Původně McCain říkal, že nás tam budou vítat, že válka bude krátká, že nebude násilí mezi šíity a sunnity. I ministr obrany Robert Gates nyní říká, že válka proti terorismu začala v Afghánistánu a tam se taky musí vyhrát. Musíme dopadnout Bin Ládina.“ Zdůraznil, že před válkou v Iráku, proti níž on vždy byl, tam al-Kajda nepůsobila.
Obama řekl, že kvůli dopadení bin Ládina by se mohl podniknout i útok na území Pákistánu.
Zatímco Obama akcentoval Afghánistán, McCain varoval před nebezpečím z Íránu. Vyzval k vytvoření společenství demokratických zemí, které by na teheránský režim uplatnily tvrdé ekonomické sankce. Podle něj stále demokracie přestavují největší ekonomický potenciál ve světě. Kritizoval, že Obama je pro jednání s íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem.
Oba se shodli na nutnosti čelit velmocenským ambicím Ruska.