Článek
McCain se hájil tím, že měl na mysli, že v Iráku by mohla být americká vojska přítomna za podobných podmínek jako je tomu v Japonsku, Německu nebo v Jižní Koreji. Larry Kingovi ze CNN řekl: „Není důležité, jak dlouho budeme v Iráku, ale jestli v něm zajistíme bezpečnost, nebo ne.“
Odmítl požadavek obou demokratických kandidátů na stanovení termínu odchodu z Iráku. „Obama i Clintonová chtějí stanovit datum stažení - to znamená chaos, genocidu a zhoubu veškerého úspěchu, kterého jsem dosáhli. Al-Kajda by řekla světu, že porazila Spojené státy a já nechci, aby se to stalo," řekl McCain.
Sporný výrok, že americká vojska mohou zůstat v Iráku sto let, pronesl McCain v lednu na mítinku v New Hampshire, když by l požádán, aby okomentoval Bushovo tvrzení, že vojska mohou v Iráku zůstat v Iráku padesát let. „Třeba sto,“ odvětil s tím, že musejí zůstat v této neklidné části světa, kde al-Kajda každý den rekrutuje, cvičí a vyzbrojuje lidi.
Jeho výroku se okamžitě chopili oba kandidáti demokratů a využili ho ke svému prospěchu. Clintonová uvedla ve Virginii: „On řekl, že si dokáže představit přítomnost vojsk v Iráku sto let . Já chce dostat do vlasti do 60 dnů od chvíle, kdy se stanu prezidentskou USA.“
Podle Obamy, který byl vždy proti válce v Iráku, je jeho prohlášení jasným důvodem, proč by neměl být zvolen na čtyři roky do Bílého domu.
Hillary Clintonová a Barack Obama při diskusi v Jižní Karolíněfoto: ČTK/AP
Boj mezi demokraty o nominaci
I když nominační projevy už začínají mít předvolení charakter a cílem útoků se stávají stále častěji kandidáti druhé strany, Obama a Clintonová bojují především mezi sebou. Když Obama po úterních primárkách získal více volitelů než senátorka, Clintonová přitvrdila své výpady. Zaútočila na Obamu, že se v roce 2006 postavil proti jaderné energetice, lidem slíbil, že po úniku radioaktivity z jaderné elektrárny v Illinois do podzemních vod, nechá projít zákon proti stavbě dalších jaderných elektráren. Nyní podle Clintonové nechává jadernou lobby zákon potopit.
Florida se může vrátit do hry
Demokraté také uvažují, že v případě příliš těsného boje by mohli uznat výsledky primárek z Floridy a Michiganu, přestože tyto státy neměly mít na nominačním sjezdu demokratů žádné zástupce, protože v rozporu s rozhodnutím strany posunuly primárky před 5. února. Na Floridě se přitom rozhodovalo o hlasech 210 delegátů a v Michiganu o 156.
V obou státech vyhrála Clintonová, na Floridě pro ni hlasovala polovina voličů a v Michiganu dokonce 55 procent. O Obamovi se v Michiganu ani nehlasovalo, což by mohlo vést ke zpochybnění tohoto plánu.
Proto by se mohla uskutečnit v létě před nominačním sjezdem volební shromáždění, to ovšem nechce Florida, protože shromáždění by se účastnilo nějakých 50 000 lidí a ne 1,7 miliónu jako v primárkách.
