Článek
Priceové řekla zdravotní sestra v nemocnici Homera G. Philipse v St. Louis před 49 lety, že její novorozená dcera zemřela, uvedl Watkins.
Téměř po půlstoletí děti Melanie Gilmoreové náhodou objevily její rodný list, na němž bylo korektně zapsáno, že její matka se jmenuje Zella Jacksonová. Při pátrání na Facebooku ženu nalezli a po srovnání jejich DNA vyšlo najevo, že se skutečně jedná o matku s dcerou.
Dojemné video z prvního setkání své dosud nepoznané babičky a matky, které na serveru Youtube zveřejnila dcera Gilmoreové Malika, zhlédlo už přes 300 tisíc lidí. Melanie Gilmoreová, která ve svých třech letech po těžké nemoci ztratila sluch, je na záběrech přivedena svými dětmi k počítači, kde je již připojena její matka.
Watkins uvedl, že slyšel příběhy nejméně dvaceti černošských žen, které se navzájem podobaly jako vejce vejci. Černoškám z chudých poměrů, které ve Philipsově nemocnici rodily v 50. a 60. letech minulého století, personál řekl, že jejich děti zemřely, matky však nesměly spatřit jejich těla. Podle advokáta neexistují ani žádné úmrtní listy. Jak uvedl, má dobrý důvod domnívat se, že děti byly ve skutečnosti nelegálně nabídnuty k adopci, a vyzval příslušné úřady k prošetření případu.
Bývalí zaměstnanci to vylučují
Bývalý personál však podobné případy vylučuje. „Žádný z mých kolegů by nikdy nic podobného neučinil,“ citovala agentura Reuters bývalou vrchní sestru Helen Wallaceovou, která v nemocnici sloužila v letech 1949 až 1979.
Podle jiné zaměstnankyně ústavu, lékařky Mary Tillmanové, která v něm pracovala od roku 1960 do roku 1979, se už tehdy používaly shodné náramky pro matku a dítě, aby nedošlo k záměně, a zprávu o úmrtí novorozence mohl matce podat výhradně lékař.
Podle Watkinse nesměly matky ostatky svých dětí spatřit, protože jim bylo řečeno, že již u nich byla provedena kremace. Tillmanová však uvedla odlišné informace, podle ní si matky mohly své zesnulé děti normálně pochovat, pokud si to přály.
Zástupci města zatím případ nekomentovali.
V současnosti nemocnice již nefunguje. Kdysi sloužila zejména pacientům tmavé pleti a zkušenosti tam sbírali především afroameričtí lékaři. Uzavřena byla v roce 1979.