Článek
Badatelé si to vysvětlují kombinací několika pozitivních faktorů. Vedle pocitu příslušnosti k přátelské komunitě a pocitu sociální podpory kvalitu života věřících zvyšují i protistresové momenty jako společné zpěvy a modlitby napomáhající soustředění a zklidnění.
Pospolitost, meditace a odpor ke zlozvykům
Řada náboženství také brání věřícím ve zlozvycích, ať už jde o holdování alkoholu, kouření či přejídání.
Vědci zkoumali informace o zesnulých velmi podrobně a evidovali i jejich rodinný status, koníčky a další informace, které se v běžném sčítání obyvatel neobjevují. Lidé, kteří podle nekrologů praktikovali víru každodenně, například i při domácích pobožnostech, se délka života proti průměru prodloužila až o 5,64 roku.
„Naše bádání potvrdilo jasnou souvislost mezi religiozitou a délkou života,“ řekl deníku The Independent spoluautor dokumentu Baldwin Way.
„Účast na bohoslužbách je receptem proti sedavému a osamělému způsobu života. Lidé se pak cítí být součástí komunity, a to jim prospívá,“ dodali autoři studie, která vyšla včera v časopisu Social Psychological and Personality Science.
Jde spíš o odpor k alkoholu a drogám
Psychologové nicméně sebekriticky přiznali, že pospolitý rozměr víry přidává k délce života jen asi rok. Zbytek jde na vrub rozšířenému odporu protestantů v USA k alkoholu a drogám.
„Tady se ale data obtížně ověřují, protože málokomu v nekrologu napíší, že se rád napil,“ poznamenává The Independent.
Za hlavní faktor tedy experti zřejmě nakonec považují antistresové praktiky – tedy meditaci, jógu či modlitbu.
Podle britského deníku se americký průzkum týká především specifické americké formy protestantismu, zahrnuta byla ale i jiná náboženství, například buddhismus.