Lékaři na Haiti amputují končetiny plné červů

Kvůli sněti a tetanu už museli lékaři mnohým pacientům amputovat končetiny. "Už jsme museli provést desítky amputací, včetně dvojitých amputací," říká americká lékařka Diana Lardyová.

"Problémem je, že se lidem nedostalo lékařské pomoci dostatečně brzo, takže rány jsou velmi zanícené. Někteří pacienti k nám přicházejí s končetinami, ze kterých po celé délce vyčnívá kost," dodává.

Francouzský lékař Jacques Lorblanches a jeho kolegové z organizace Lékaři bez hranic od soboty operovali třicet lidí, u 28 z nich amputovali končetiny. „To jsem nikdy neviděl, infikované rány plné červů," uvedl chirurg, když vysvětloval, proč se volí tak radikální metody. Rány byly zanícené a často už se objevila gangréna.

"První amputaci jsem provedl v sobotu a udělal jsem ji s třemi svorkami, pěti nůžkami a jedním skalpelem. Nebyla přitom voda a musel jsem mít na čele svítilnu, abych na ránu aspoň trochu viděl," uvedl k podmínkám na Haiti.

Týmy Lékařů bez hranic v Port-au-Prince poskytly základní ošetření a první pomoc třem tisícům lidí. Operovali jich přes čtyři sta. K nejčastějším zraněním patří otevřené zlomeniny, zranění hlavy a infikované rány, které vyžadují amputaci.

Koordinátorka Lékařů bez hranic Marie-Christine Ferir uvedla, že celková situace je nadále velmi složitá a zranění lidé čekají příliš dlouho na pomoc.

„Nemocnice, které přečkaly zemětřesení, jsou plné. Přestože s rozšířením kapacit Lékařů bez hranic a s příchodem dalších organizací mírně narostly chirurgické kapacity v Port-au-Prince, je to stále příliš málo na to, aby byla zajištěna pomoc obrovskému počtu pacientů potřebujících neodkladně chirurgickou péči. Musíme se soustředit na lidi s nejvážnějšími zraněními, kde jde o život.“

Amputace však může mít fatální následky. "Co budu dělat? Jak se mi samotné podaří přežít pouze s jednou nohou?" ptá se letargicky devatenáctiletá Ticia Vitalová, které lékaři museli amputovat levou nohu.

Přežít v obtížných podmínkách bez nohy je na Haiti nyní takřka nemožné. Podle Lardyové sice většinu ran a zranění způsobily padající budovy, za některá prý ale mohou i amatérští záchranáři, kteří pomáhali zraněné vyprostit z trosek.

Profesionálové však na místě nebyli.

Zemětřesení zemi zcela ochromilo, nefungovaly záchranné služby, nemocnice se obrátily v trosky, nezasahovala policie ani hasiči a vláda o sobě nedávala vědět. Základní struktury společnosti se zcela rozpadly.  

Týden pro tragickém zemětřesení se obyvatelé haitského hlavního města snaží z těžce postiženého Port-au-Prince zmizet. Své poslední úspory dávají za lístky do přeplněných autobusů, za něž platí často dvojnásobek. Benzín je stejně vzácný jako pitná voda a jeho cena vyšplhala na dvojnásobek, uvádí agentura Reuters. Další odcházejí pěšky. Nemají ani na autobus.

Město je v troskách, které nikdo neodklízí. Vážně staticky narušené budovy nikdo nezajišťuje, takže se zřítilo torzo katedrály poškozené zemětřesením. Její pád vyvolal paniku a lidé prchali, tak jako prchají před gangy ozbrojenými mačetami, které nejen loupí, ale také vraždí.

Obyvatelé hlavního města, kteří mají příbuzné na venkově se snaží za každou cenu místo zkázy opustit. Už nemají důvěru, že se k nim dostane humanitární pomoc, i když ji Američané začínají shazovat z letadel. [celá zpráva]

Bojí se taky, že se nepodaří zastavit gangy, které postupně ovládají stále větší a větší části města, zejména chudinské čtvrti, i když se do ulic vrátili policisté.

Lékaři také varují před epidemiemi. Pohřbeno sice bylo podle úterních údajů na 70 000 těl. Většinou skončila v masových hrobech [celá zpráva], a další stovky jich spálili Haiťané v ulicích.

Tisíce jich však stále zůstávají na ulicích nebo pod troskami. Šíří se průjmová onemocnění, což je dáno nedostatkem pitné vody.