Článek
Tito čtyři muži patří podle Márqueze ke skupině disidentů, kteří jsou v kubánském vězení od zátahu na protivládní aktivisty z jara 2003. Oficiálně byli zadržováni kvůli obvinění ze sabotáže, únosům a dalším činům.
Tito čtyři muži patří podle Márqueze ke skupině disidentů, kteří jsou v kubánském vězení od zátahu na protivládní aktivisty z jara 2003. Oficiálně byli zadržováni kvůli obvinění ze sabotáže, únosům a dalším činům.
Kubánský vůdce Raúl Castro loni v červenci vyslovil souhlas s propuštěním všech 52 politických vězňů zadržených v roce 2003. Mezi nimi jsou vedle aktivistů i společenští komentátoři či opoziční vůdcové. Dohoda předpokládala, že vězňové budou propuštěni do čtyř měsíců, tedy do listopadu.
Někteří disidenti odmítli opustit Kubu
Režim tehdy urychleně propustil 41 oponentů, jež všechny s jedinou výjimkou poslal do exilu ve Španělsku i s jejich rodinami. Pak však proces propouštění začal stagnovat, jelikož zbývající věznění disidenti odmítli odejít po propuštění z Kuby. Někteří také upozornili, že nepřestanou prosazovat demokratické reformy.
Režim tehdy urychleně propustil 41 oponentů, jež všechny s jedinou výjimkou poslal do exilu ve Španělsku i s jejich rodinami. Pak však proces propouštění začal stagnovat, jelikož zbývající věznění disidenti odmítli odejít po propuštění z Kuby. Někteří také upozornili, že nepřestanou prosazovat demokratické reformy.
Kubánská vláda termín politický vězeň neuznává. Všechny své oponenty označuje za žoldáky Spojených států.
