Kuba poprvé v historii žádá potravinový program OSN o pomoc. Nemá mléko pro děti

Kubánská vláda agenturu OSN požádala, aby nadále dodávala jeden kilogram sušeného mléka měsíčně pro děti do sedmi let po celé zemi. Španělské agentuře Efe to nyní potvrdili zástupci WFP s tím, že s dodávkami této pomoci úřad začal již dříve.

Sušené mléko patří k balíku základních potravin, které jsou Kubáncům poskytovány za státem dotované ceny prostřednictvím přídělového systému. Systém zavedl už v roce 1962 tehdejší kubánský vůdce Fidel Castro, ale zejména v době hlubších ekonomických potíží nejsou výjimkou zpoždění či výpadky těchto dodávek.

Kubánský režim také oznámil, že kvůli nedostatku pšeničné mouky nebude schopen do konce března 2024 zaručit dodávku dotovaného chleba.

Tekuté a sušené mléko je přitom na Kubě možné nalézt v některých nedávno vzniklých soukromých obchodech. Prodávají se ale za ceny, které jsou pro drtivou většinu Kubánců nedostupné, podotkla agentura Efe.

Kubánská vláda stále velkou část problémů připisuje na vrub sankcí, které na komunistický ostrovní stát před dlouhými desetiletími uvalily Spojené státy, tamní představitelé ale stále otevřeněji připouštějí i vnitřní problémy.

Například loni kubánský vicepremiér Jorge Luis Tapia Fonseca obvinil z problémů i kubánské pracovníky, kterým podle něj chybí „kultura produktivity“.

„Na výrobu potravin je potřeba práce. Všichni očekáváme, že nám bude posláno jídlo, ale neděláme nic, abychom je vyrobili,“ řekl v červenci. Ačkoliv přírodní podmínky ostrova umožňují i dvě úrody ročně, Kuba zdaleka není potravinově soběstačná. Přibližně 80 procent produktů spotřebovaných obyvateli ostrova se dováží.

O zoufalém nedostatku mléka tento měsíc mluvila kubánská ministryně obchodu Betsy Díazová a upozorňovala přitom, že dodávky pro malé děti ve věku od šesti měsíců do dvou let se opozdí. „Denně pracujeme na hledání alternativ,“ vzkázala.

Kuba nyní čelí nejhorší ekonomické krizi od doby, kdy se v 90. letech minulého století po rozpadu Sovětského svazu potýkala s nedostatkem potravin i energií. Nedostatek paliva například už loni vedl k tomu, že úřady zrušily každoroční prvomájový průvod. Od pátku se přitom ceny dostupného paliva mají zvednout pětinásobně.

Přitvrzení ekonomických sankcí během éry amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně snížilo devizové příjmy Kuby, přičemž jeho nástupce Joe Biden řadu těchto sankcí ponechal v platnosti. Pro Kubu zcela klíčový turistický ruch se přitom ještě zcela nevzpamatoval z ochromení během pandemie covidu-19.

Za této situace navíc kubánská vláda spustila dlouho odkládanou měnovou reformu, když zrušila systém dvojí měny pro místní a pro cizince. Výsledkem byla obří inflace, která v prosinci 2021 dosahovala až rekordních 77,3 procenta.

Průměrná měsíční mzda na ostrově je zhruba 4200 kubánských pesos. V roce 2021 měla taková částka hodnotu zhruba 162 amerických dolarů; reálně má ale dnes na černém trhu hodnotu podstatně nižší, okolo 16 dolarů (zhruba 370 Kč), podotkl americký magazín The Nation.