Článek
Rezoluci schválila Sněmovna reprezentantů v poměru hlasů 227 ku 186. V této kongresové komoře mají demokraté většinu.
Pokud by rezoluce začala platit, nutila by Trumpa konzultovat se zákonodárci případné budoucí vojenské akce namířené proti Íránu. Opatření reagující na lednové zabití íránského generála Kásema Solejmáního bylo už v únoru schváleno Senátem ovládaným republikány poměrem 55 hlasů ku 45.
Trump už slíbil, že jej bude vetovat, a dvoutřetinová většina na přehlasování hlavy státu se v Kongresu pravděpodobně nenajde. V únorovém hlasování Senátu se kromě opozičních demokratů postavilo proti prezidentovi také osm představitelů Republikánské strany.
Pokud by rezoluce vstoupila v platnost, prezident by musel stáhnout jednotky zapojené do protiíránských operací, pakliže by Kongres nevyhlásil Íránu válku nebo neschválil zvláštní usnesení o použití vojenské síly.
Krok Kongresu reaguje na americký nálet bezpilotním letounem, který na začátku ledna v Bagdádu zabil mimo jiných generála Solejmáního. Smrt jednoho z nejvýznamnějších představitelů režimu v Teheránu vyvolala odvetný raketový útok na irácké základny, na nichž byli i američtí vojáci, a také obavy z rozsáhlejšího regionálního konfliktu.