Článek
O zcela výjimečném telefonátu informovala agentura AP s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele. Obama mluvil v úterý s Castrem více než 45 minut. Telefonát, který je prvním podobně významným rozhovorem vůdců obou zemí od roku 1961, podle AP navazuje na více než rok trvající tajná vyjednávání mezi americkými a kubánskými činiteli.
„Včera jsem mluvil s Raúlem Castrem, abychom dohodli výměnu zajatců a dohodli jsme, jaké budou další kroky,“ řekl Obama. „Spojené státy otevřou své velvyslanectví na Kubě a vysocí představitelé budou moci navštěvovat Kubu, abychom mohli řešit společné problémy,“ dodal americký prezident. Zmínil společný boj proti drogám i to, jak Kuba pomohla v boji s ebolou, když do Afriky vyslala zdravotníky.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Obama odmítl dosavadní politiku sankcí, která se podle něj přežila. Podle něj právě otevřenost umožní více působit na Kubu, aby Kubánci mohli poznat svobodný svět. Kroků je ale více: Díky těmto změnám bude pro Američany jednodušší vycestovat na Kubu. Věřím, že tento kontrakt ve výsledku pomůže i Kubáncům. Věřím, že tento návrh je lepší pro Američany i pro Kubu.“
S Čínou to funguje
Podle Obamy je stávající stav absurdní a nemůže vadit, že Kuba je socialistická země: „Víc než 35 let máme efektivní vztah s Čínou, kde taky vládne komunistická strana. Obnovili jsme vztahy s Vietnamem.“
Obama míní nechat přezkoumat i zařazení Kuby na seznam zemí podporujících terorismus, protože terorismus se za poslední desetiletí změnil.
Americký prezident Barack Obama se zdraví s kubánským prezidentem Raúlem Castrem
Zmínil ale i rozpory: „Nadále jsou tu velké bariéry svobody. Žádný občan Kuby by neměl být stíhán za to, že projevuje svobodně názor.“
Podle jednoho z amerických představitelů citovaného agenturou AFP sehrál klíčovou roli v historickém sblížení obou zemí papež František. Oba lídry prý letos dopisem vyzval k podobnému kroku. Vatikán navíc hostil delegace obou zemí, které tam dojednávaly podrobnosti dohody.
Kubánci sledují projev Raúla Castra. Oznamuje změnu vztahů s USA.
Šéf Bílého domu pronesl projev ve stejnou chvíli jako jeho kubánský protějšek Raúl Castro. Kubánský prezident řekl, že jeho země je připravena k dalšímu sbližování s USA.
Kubánský vůdce chce s USA řešit i víc než půlstoletí trvající americké obchodní embargo. Na jeho případném zmírnění se politici zatím nedohodli.
„Navrhli jsme spolu s USA přijmout společná opatření k normalizaci vzájemných vztahů, která budou založená na principech mezinárodního práva,” uvedl Castro.
Ocenil také rozhodnutí Spojených států propustit vězněné Kubánce. Podle něj si to zaslouží respekt.
Propuštěn po pěti letech
Američané ve středu v rámci humanitární výměny vězňů vrátili na Kubu tři agenty odsouzené za špionáž a spiknutí s cílem spáchat vraždu.
Na ostrov tak dorazila trojice Gerardo Hernández, Ramón Labaňino a Antonio Guerrero. Jde o bývalé členy takzvané "Kubánské pětice", která v USA sledovala a infiltrovala kubánské exilové skupiny. Zbylí dva členové skupiny byli propuštěni již dříve.
Z Havany ve středu odletěl do USA pětašedesátiletý Alan Gross, který byl na ostrově vězněný od roku 2009. Tamní soud ho v roce 2011 poslal na 15 let za mříže kvůli dovozu zakázaných technologií. Na Kubě chtěl zřídit nelegální internetovou službu.
Gross byl spolupracovníkem programu na podporu budování demokracie, na jehož financování se podílí americká rozvojová agentura USAID.
Alan Gross s manželkou krátce před opuštěním Kuby
Ve vězení se jeho zdravotní stav prudce zhoršil. Nemá žádné zuby a velké problémy mu dělá chůze, protože trpí silnou artritidou. Také téměř oslepl na jedno oko. Na středeční tiskové konferenci ale na něm nebyly znát viditelné fyzické problémy, žádné dotazy na své soukromí však nepřipustil.
„Je velkým požehnáním být občanem této země,” prohlásil Gross po příletu do USA
Grossovo uvěznění výrazně poškodilo snahy o zmírnění diplomatického napětí mezi oběma zeměmi.
Kubánský režim také podle agentury AFP propustil 53 politických vězňů.
Osvobodil také jednoho z nejvýznamnějších Kubánců pracujících pro USA. Podle vedení tajných služeb tento špión zásadně přispěl k odhalení několika kubánských agentů infiltrovaných na vysoké pozice v amerických federálních úřadech. Identitu propuštěného agenta odmítla americká strana zveřejnit.