Článek
Propuštění obou rukojmích jako první oznámil venezuelský prezident Hugo Chávez, který záchrannou operaci řídil a s oběma ženami mluvil po telefonu. "Jsou volné. Oběma jsem řekl, 'vítejte do života'," prohlásil Chávez. Zároveň se nabídl jako prostředník v pokračování mírového procesu v Kolumbii. "Svět chce pro Kolumbii mír," řekl. Osvobození rukojmích potvrdil i Mezinárodní výbor Červeného kříže, jehož zástupci se operace zúčastnili.
Záchranná akce začala po odložení z minulého týdne ve středu, kdy venezuelský prezident Hugo Chávez prohlásil, že mu FARC sdělily místo vydání zajatců. Bogotá souhlasila s vysláním venezuelských vrtulníků i přes své pondělní vyjádření, že už nepovolí další zahraniční mise na osvobození rukojmí.
Akce byla několikrát odložena
Původně se celá operace měla uskutečnit už na konci prosince a kromě obou žen měl být osvobozen i syn Rojasové Emmanuel. Vzbouřenci však nestanovili žádné místo pro předání rukojmích. Kolumbijská vláda rovněž zpochybnila záměr FARC skutečně vydat zajatce, když prezident Álvaro Uribe prohlásil, že Emmanuel žije už několik let pod jiným jménem v pěstounské péči v Bogotě. Toto tvrzení prokázaly dva nezávislé testy DNA a nakonec ho potvrdili i vzbouřenci.
Rukojmí povstalců z FARC
Podle odhadů kolumbijského prezidenta Álvara Uribeho vzbouřenci celkem zadržují až 750 rukojmích, většinou kolumbijských vesničanů. Výkupné za zajatce a obchod s drogami jsou přitom hlavním zdrojem financování aktivit těchto ultralevicových jednotek, které USA, Evropská unie a Bogotá uvádějí na svých seznamech teroristických organizací.
Rebelové z FARC, jejichž boj proti vládě si od 60. let minulého století vyžádal na 120 000 obětí, zajali Rojasovou společně s Betancourtovou během volební kampaně v roce 2002. Gonzálezová se do jejich moci dostala o rok dříve.