Článek
„Po pečlivém prostudování, zapojení zúčastněných stran a zvážení dospěly Harvardova knihovna a Výbor pro vracení ze sbírek Harvardova muzea k závěru, že lidské ostatky použité ve vazbě knihy již nepatří do sbírek Harvardovy knihovny kvůli eticky zatížené povaze původu knihy a následné historii,“ uvedla nyní univerzita v prohlášení.
Univerzita zároveň připustila, že sama v minulosti nedostála „etickým standardům“, když při propagaci knihy někdy používala nevhodně „senzační, morbidní a humorný tón“. Knihovna se zároveň omluvila za to, že „dále objektivizovala a snižovala důstojnost lidské bytosti, jejíž ostatky byly použity k svázání knihy“.
Nejzajímavější muzea planety: Kde mají masku z lidské kůže a kde nejvíce mumií?
Spisovatel Arsène Houssaye
V minulosti byli například noví studenti zaměstnaní v knihovně pro pobavení žádáni, aby knihu přinesli, aniž by jim bylo předem řečeno, že je vázána v lidské kůži. Morbidní pověst provázela knihu dlouho, ale až v roce 2014 vědci po jejím prozkoumání potvrdili, že je skutečně vázána v lidské kůži. I tehdy to univerzita v žertovném tónu označila za „dobrou zprávu“ pro „bibliomaniaky i kanibaly“, podotkl britský list The Guardian.
„Máme za to, že nastal čas nechat ostatky v klidu spočinout,“ oznámil nyní ve zcela odlišném tónu archivář univerzitní Houghtonské knihovny Tom Hyry. Dodal, že rozhodnutí o konkrétní podobě uložení ostatků může padnout až za několik měsíců, nebo i později.
Kniha o duši má mít lidský obal, zapsal si lékař
Knihu Des Destinées de l’Ame napsal francouzský autor Arsène Houssaye v 80. letech 19. století jako zamyšlení nad duší a posmrtným životem. Prvním majitelem zmíněného výtisku byl francouzský lékař Ludovic Bouland, který si nechal knihu svázat v kůži zesnulé pacientky. Podle dřívějšího prohlášení knihovny šlo o ženu, kterou léčili jako duševně nemocnou a která zemřela na mrtvici.
Uvnitř knihy se podle stanice BBC nachází Boulandovy morbidní instrukce, aby na přebal kvůli „zachování elegance“ nebyl vyražen žádný ornament. „Nechal jsem si tento kus lidské kůže odebraný ze zad ženy,“ napsal lékař. „Kniha o lidské duši si zasloužila mít lidský obal,“ dodal.
V univerzitní Houghtonské knihovně se bizarní svazek nacházel od roku 1934, kdy ji instituci věnoval americký diplomat John B. Stetson. Praxe vázání knih do lidské kůže se podle knihovny datuje minimálně do 16. století, relativně maximální popularity dosáhla v 19. století. V některých případech byla například doznání vázána v kůži odsouzených nebo si pozůstalí touto morbidní formou připomínali své zesnulé blízké.
Šéfka Harvardovy univerzity po sérii kontroverzí končí. Vydržela jen půl roku
