Článek
„Opakovaně jsem vyjádřil podporu spojeneckému úsilí zastavit ruskou agresi na Ukrajině. Teď ale nastává čas začít stavět na dosažených strategických úspěších a začlenit je do nového plánu dosažení míru vyjednáváním,“ napsal někdejší americký ministr zahraničí v článku, který v sobotu publikoval britský list The Spectator.
Už v květnu 99letý americký veterán americké zahraniční politiky, který se těší úctě i za hranicemi Spojených států včetně Ruska, navrhoval, aby se obě strany dohodly na „dělicí linii“, která se vrátí ke „status quo ante“, tedy ke stavu před zahájením únorového vpádu.
Kissinger tak v podstatě žádal Ukrajinu, aby se výměnou za mír vzdala části svého území včetně Krymu a části Doněcké oblasti. To Ukrajinci rezolutně odmítli. Kissinger proto teď navrhuje, aby o těchto oblastech bylo rozhodnuto až poté, co ustanou boje.
Kissinger obrátil, s Ukrajinou se musí zacházet jako s členem NATO
„Pokud nelze předválečnou dělicí čáru mezi Ukrajinou a Ruskem dosáhnout bojem nebo vyjednáváním, bylo by možné prozkoumat využití principu sebeurčení. Mezinárodně dozorovaná referenda týkající se sebeurčení by mohla být aplikována na zvláště problematická území, která v průběhu staletí opakovaně měnila držícího,“ navrhuje bývalý šéf americké diplomacie.
Požadavek na neutralitu Ukrajiny je podle Kissingera už v současné době bezpředmětný, protože se do Severoatlantické aliance přihlásily Švédsko a Finsko. Také Ukrajina má podle něj právo na sblížení s NATO.
Ukrajinci nicméně opakovaně mluvili o tom, že mírové rozhovory budou připadat v úvahu jedině poté, co se Rusové stáhnou ze všech ukrajinských území. Včetně od roku 2014 okupovaného poloostrova Krym.
S ďáblem se nevyjednává, píše Podoljak
„Všichni zastánci jednoduchých řešení by si měli pamatovat to, co je zřejmé: jakákoli dohoda s ďáblem – špatný mír na úkor ukrajinských území – bude vítězstvím Putina a receptem na úspěch pro autokraty po celém světě,“ napsal patrně v reakci na Kissingerův článek poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak na Telegramu.
Kyjev sice vyjednávat odmítá, ze Spojených států i Evropy se ale začínají ozývat hlasy, že by měl alespoň naznačit ochotu k jednacímu stolu usednout. Otázkou je, zda budou případně chtít vyjednávat Rusové. Vývoj z posledních dní nasvědčuje spíš tomu, že chystají další masivní ofenzivu. Dost možná vedenou i z Běloruska, kam v pondělí vyrazily na nečekanou návštěvu hned tři špičky ruské politiky - ruský prezident Vladimir Putin a jeho ministři obrany a zahraničí Sergej Šojgu a Sergej Lavrov.
Putin chce běloruské vojáky pro další útok na Kyjev. Lukašenka musí uplatit, řekl Novinkám Latuško
