Článek
Když Jerry Martin v květnu ve Vancouveru otevřel mobilní prodejnu s drogami, policie jej během jednoho dne zatkla. Jerry však byl přesvědčen, že činí dobrou věc. Chtěl totiž drogově závislým zajistit čisté drogy bez nebezpečných příměsí.
V kanadské provincii Britská Kolumbie totiž v současnosti běží pilotní projekt, kdy je možné držet malé množství drog, ale obchodovat se s nimi nesmí. Jerrymu tak vadilo, že ačkoliv tedy drogově závislí mohou bez strachu z postihu užívat návykové látky, jejich pochybné ilegální zdroje zůstaly stejné.
Tradiční drogy tak byly například často „nastavovány“ různými příměsemi, mezi něž patří i vysoce nebezpečný fentanyl. Ironií osudu Jerry podle všeho zemřel právě na předávkování touto látkou, a navíc jedním z impulsů k otevření drogové prodejny byla také skutečnost, že již dříve se předávkoval jeho bratr Rennie.
„Věřil, že si lidé pomocí návykových látek léčí svá traumata, a k tomu potřebují čisté drogy. Chtěl chránit lidské životy. Ale měl i své trauma a bohužel se u něj objevila recidiva,“ řekla po Jerryho smrti jeho přítelkyně Krista Thomasová s odkazem na skutečnost, že byl v minulosti závislý na kokainu. A dodala, že ji velmi ovlivnila jeho obětavost, tvrdohlavost a soucit s lidmi na okraji společnosti.
Ústavní právo na čisté drogy
Jerry Martin se za legalizaci prodeje drog zasazoval i v právní rovině. Několik let u soudů bojoval za to, aby pacienti užívající léčebné konopí mohli využívat výdejny a nemuseli spoléhat pouze na zásilkový prodej, připomíná server Vice.
Co se týče tvrdých drog, měl v plánu podat ústavní stížnost odvolávající se na sedmý článek Listiny základních práv a svobod, kde se píše, že lidé mají právo na život, svobodu a osobní bezpečnost a právo nebýt jich zbaveni jinak než v souladu se zásadami základní spravedlnosti. Přístup k čistým drogám přitom považoval za jeden z aspektů bezpečnosti.
Krista Thomasová tvrdí, že tuto stížnost je stále možné podat, ale zároveň dodává, že by bylo potřeba najít někoho, kdo by celou tuto proceduru zvládl ufinancovat.