Článek
Výzvu k omezení stěhování českých občanů do Kanady vyslovil tamní ministr pro občanství, přistěhovalectví a multikulturalismus Jason Kenney tuto středu.
Zároveň pro agenturu Canwest News Service zpochybnil oprávněnost žádostí Čechů o uprchlický status: „Ačkoliv ČR má stejně jako jiné demokracie svoje problémy a nedostatky, lze jen těžko uvěřit tomu, že by byla ostrovem perzekuce v Evropě.“
Kenney rovněž uvedl, že příliv může být organizovaný agenturami. Kanaďané posléze musí řešit přílety bezprizorních lidí na svá letiště. „Ukáže-li se, že jsou v pozadí obchodní aktivity, doufám, že české úřady jsou schopné je odhalit a podniknout vůči nim rázná opatření,“ shrnul.
Vystěhovalectví jako byznys připustil pro ČTK ombudsman Otakar Motejl. Také on poukázal na struktury, jež se obohacují na zájemcích o vystěhování. Vyřizují jim cestovní náležitosti.
Nápor začal v lednu
Od letošního ledna do února požádalo v Kanadě o uprchlický status 570 Čechů. Loni jich bylo „jen“ 853 – i tento údaj Česko dostal na sedmé místo statistik zemí. Předstihlo tak třeba Irák, Afghánistán a Súdán. Celkově loni v Kanadě žádalo o uprchlický status 34 800 lidí. Vede Mexiko (8069), Haiti (4963), Kolumbie (3132) a Čína (1711).
Naděje na úspěch českých žadatelů byla loni čtyřicetiprocentní. Kanadské úřady jejich nový nápor nicméně zaznamenaly už po zrušení víz v říjnu 2007, v listopadu až prosinci pak řešily žádosti 78 občanů ČR.
Kvůli imigraci více než čtyř tisíc Čechů přitom země víza v říjnu 1997 zaváděla. To nyní podle Kenneyho bezprostředně nehrozí, což ve čtvrtek Právu potvrdila mluvčí českého ministerstva zahraničí (MZV) Zuzana Opletalová.
„Jsme s Kanaďany v nepřetržitém kontaktu. Nemáme nicméně jediný signál, že by znovu uvažovali o vízech,“ řekla.
Kenney nicméně zdůraznil nutnost hledat řešení, jak předejít zneužívání štědrého kanadského systému. Ten uprchlíky popisuje jako „lidi, kteří opustili domovské státy kvůli zřejmému strachu z pronásledování založeného na rase, náboženství, národnosti, politickém přesvědčení nebo příslušnosti k určité sociální skupině“.
Kanaďané upozornili, že české žádosti bedlivě zkoumají. Jejich imigrační úředníci pro lepší pochopení věci v březnu ČR navštívili. Zajímaly je třeba Chomutov a litvínovský Janov.
Loni na přelomu listopadu a prosince situaci prověřovala i kanadská guvernérka Michaëlle Jeanová. K romské migraci tehdy uvedla: „Nepohlížíme na to jako na problém. Považujeme ji za něco, co přináší bohatství, ale musí se sledovat.“ V Brně pak v Muzeu romské kultury mluvila i se zástupci Romů. Ti si stěžovali na ohrožení svých životů a na vzrůstající vliv neonacistů v ČR.
Ministr Kenney nicméně tuto středu označil nepodložené žádosti Čechů za znepokojující a výjimečné. Od roku 2007 do 2008 země zrušila víza sedmi baltským a východoevropským státům, včetně Slovenska a Maďarska, i tam žijí četné romské menšiny. Imigraci řeší jen z ČR.
Čekání na summit
Podle Canwest News Service chce kanadský premiér Stephen Harper věc řešit na summitu EU–Kanada šestého května v Praze. Opletalová to neočekává: „Na okraji summitu budou určitě bilaterální jednání mezi kanadskými a českými představiteli probíhat. Problém na nich asi zazní. Do hlavního programu se vůbec nedostane.“
MZV situaci řeší s vnitrem a ministerstvem pro lidská práva a menšiny. Jeho mluvčí Lejla Abbasová jev pro ČTK označila za reakci na „růst neonacistických bojůvek v ČR“ a důsledek „nešťastného kroku primátorky Chomutova Ivany Řápkové, která rozpoutala hon na neplatiče“. Právě v Chomutově o opuštění ČR údajně uvažují desítky rodin.