Ještě zůstaňte, přemlouval Biden Stoltenberga

„Stoltenberg chtěl v září po devíti letech odstoupit z funkce. Otázka jeho nástupce však zůstává zcela nevyřešena,“ připomněla televize ARD.

Čtyřiašedesátiletý Stoltenberg nechce zasahovat do obtížného hledání nástupce. Zdůrazňuje, že rozhodnutí je věcí členských států, takže to, zda by zůstal déle, než plánoval, i kdyby mu spojenci nabídli nástupce, nechal otevřené. Zopakoval pouze, že nebude usilovat o prodloužení smlouvy z vlastní vůle.

Švédský rozhlas s odvoláním na zasvěcené zdroje ve Washingtonu informoval, že prezident Joe Biden při jednání v Bílém domě za zavřenými dveřmi Stoltenberga požádal, aby ve funkci pokračoval.

Lloyd Austin, šéf Pentagonu, Stoltenbergovi ve čtvrtek před zasedáním Aliance v Bruselu za jeho práci výslovně poděkoval. „Děkuji vám za vaše vedení,“ řekl Austin.

„Je to opravdu působivé vedení, které zde předvádíte. Jsme vděčni za vaši službu NATO a za oběti, které přinášíte,“ dodal.

Boris Pistorius, německý ministr obrany, se ve čtvrtek v Bruselu jako první veřejně vyslovil pro prodloužení funkčního období generálního tajemníka NATO.

„Pokud by se Aliance nedokázala dohodnout na nástupci, byl bych samozřejmě pro prodloužení, zejména proto, že si vážím spolupráce,“ řekl.

Pistorius se tak stal prvním vysoce postaveným politikem Aliance, který Nora otevřeně podpořil, aby v září po devíti letech ve funkci pokračoval.

Aby Stoltenberg z funkce odešel, muselo by se 31 členských států dohodnout na nástupci do summitu NATO ve Vilniusu na začátku července. A zatím nic nenasvědčuje tomu, že by k takové dohodě došlo.

Stoltenbergova smlouva byla už třikrát prodloužena – naposledy v březnu 2022 o další rok do 30. září 2023, krátce po ruské invazi na Ukrajinu. Ve skutečnosti chtěl bývalý šéf norské vlády skončit už loni a vrátit se do vlasti.

Jeden z evropských diplomatů však agentuře AFP potvrdil, že další prodloužení Stoltenbergovi se chystá na summitu v Litvě 11. a 12. července.

Podle něho je pravděpodobné, že hlavy států a vlád požádají Stoltenberga, aby zůstal ve funkci až do výročního summitu NATO ve Washingtonu v létě 2024. Tam bude Aliance slavit 75. výročí svého založení.

Co se týká možných Stoltenbergových nástupců, mluví se o dánské premiérce Mette Frederiksenové a britském ministru obrany Benu Wallaceovi. Oba však jsou v okruhu členských států kontroverzní.

„Sociální demokratka Frederiksenová si jako nejmladší dánská premiérka získala pozornost, nicméně někteří členové NATO vyjádřili nespokojenost kvůli tomu, že dánské výdaje na obranu nedosahují aliančního cíle dvou procent HDP. Objevily se také obavy z toho, že by dva šéfové NATO po sobě pocházeli ze severských zemí,“ sdělila polská televize TVP na svém webu v angličtině.

Navíc Frederiksenová uvedla, že by rozhodně podpořila, kdyby Stoltenberg neodcházel. „Byl zkrátka v čele NATO po mnoho let vynikající. Pokud by se ho podařilo přesvědčit, aby zůstal, bylo by to opravdu, opravdu dobré řešení,“ poznamenala.

Na otázku, zda má o tuto funkci zájem, odpověděla, že je spokojená jako dánská ministerská předsedkyně. „Ne, nejsem na cestě do NATO,“ uzavřela s úsměvem.