Jeff Bezos. Zakladatel Amazonu snící o vesmíru

Narodil se jako Jeffrey Preston Jorgensen 12. ledna 1964 v Albuquerque v americkém státě Nové Mexiko. Jeho otec vlastnil obchod s jízdními koly, matce bylo 17 let a studovala. Rozvedli se a matka se vdala za kubánského přistěhovalce Miguela Bezose. Ten poté tehdy čtyřletého Jeffreyho adoptoval, chlapec přejal otcovo příjmení.

Rodina se přestěhovala do Houstonu v Texasu, kde Miguel Bezos získal práci inženýra u ropné společnosti Exxon. Později přesídlili na Floridu, mladý Bezos se už tehdy zajímal o vědu a technologie.

Na střední škole dosáhl titulu „valedictorian“. Ten náleží vybranému studentovi posledního ročníku (zpravidla s nejlepšími známkami), jeho rolí je při závěrečném ceremoniálu ukončení studia přednést projev. Bezos v něm vyjádřil sen o lidské kolonizaci vesmíru.

Vystudoval informatiku a elektrické inženýrství, se ziskem bakalářského titulu, na Princestonské univerzitě ve státě New Jersey. Stal se i prezidentem princestonské odbočky organizace Studenti pro zkoumání a rozvoj vesmíru.

Po konci studia v roce 1986 vystřídal několik zaměstnání v oblastech telekomunikace a financí. Při práci v investiční firmě D. E. Shaw & Co., kde se vypracoval na jednoho z viceprezidentů, poznal MacKenzie Tuttleovou.

V roce 1993 se s ní oženil, celkem spolu mají 4 děti – 3 syny a jednu adoptovanou dceru. Rozvod v roce 2019 přinesl MacKenzie Scottové (Scott je její prostřední jméno, které po rozvodu začala používat jako své nové příjmení) pozici jednoho z nejbohatších lidí na světě. V prosinci 2020 její jmění dosahovalo přibližně 62 miliard dolarů (přibližně 1,3 bilionu korun).

V roce 1993 založil Bezos online obchod s knihami. Původně nesl název Cadabra, ale později jej přejmenoval na Amazon podle anglického názvu pro řeku Amazonku a pro lepší postavení v abecedním pořadí díky názvu začínajícímu na „A“.

Sídlem společnosti se stalo město Seattle ve státě Washington na severozápadě Spojených států. Bezos neměl v úmyslu věnovat se jen prodeji knih, sortiment rozšířil o mj. prodej hudby, videoher a hraček. V roce 2007 přišel Amazon na trh s první generací svých čteček knih Kindle.

Společnost čelila velké kritice kvůli pracovním podmínkám svých zaměstnanců, nízkým mzdám a agresivním postupů vůči konkurenci. V roce 2018 senátor Bernie Sanders podal návrh zákona Stop Bad Employers by Zeroing Out Subsidies (Stop BEZOS) Act (Zastavme špatné zaměstnavatele ukončením dotací).

Poukazoval, že navýšení minimální mzdy a její dodržování u Amazonu by ke stejnému kroku přimělo všechny americké společnosti. Bezos ohlásil růst mezd v rámci celé společnosti, nejnižší hodinová mzda nově činila 15 dolarů (v té době cca 337 korun).

V srpnu 2020 Bezosovo jmění přesáhlo hranici 200 miliard dolarů. Dle časopisu Forbes, který majetky miliardářů sledoval přes 40 let, se tak stalo poprvé v dějinách. Jeff Bezos byl ceněn na 204,6 miliard amerických dolarů (více než 4,5 bilionu korun). Na v té době druhého nejbohatších člověka na světě Billa Gatese měl náskok téměř 90 miliard dolarů.

V lednu 2021 Bezose na pozici nejbohatšího člověka na světě vystřídal jiný podnikatel a nadšenec do vesmírného cestování – Elon Musk.

V roce 2021 oznámil Bezos svůj záměr vzdát se funkce výkonného ředitele společnosti a místo toho usednout jako výkonný předseda správní rady podniku. Svůj krok zdůvodnil snahou získat více času a energie pro další projekty. Již v předcházejících letech opakovaně prodával část svých akcií Amazonu a financoval tak své další společnosti.

V roce 2013 Bezos koupil list The Washington Post za 250 milionů dolarů. Nedlouho po nákupu se rozhodl zrušit pro předplatitele některých amerických novin platební bránu (v tomto případě tzv. soft paywall, „měkkou bránu“ – neplatící návštěvníci si mohli přečíst každý měsíc omezený počet vydaných textů, zrušení jim přineslo neomezený přístup).

Krok měl pomoci rozšířit povědomí o činnosti novin na internetu a dostat list i k potenciálním čtenářům v oblastech, kde nezvycházel v tištěné podobě.

V roce 2000 navázal Bezos na sen o meziplanetárním cestování a založil společnost Blue Origin. Ta si klade za cíl zlevnit vesmírnou přepravu a zajistit zvýšení její bezpečnosti.

Společnost usiluje o vysílání komerčních letů do vesmíru těsně za obecně přijímanou Kármánovu hranici (výška 100 km nad zemským povrchem), aby pasažéři na krátký čas pocítili stav beztíže.

20. července 2021 Blue Origin vyslal do vesmíru raketu New Shepard s lidskou posádkou. S Bezosem byl na palubě jeho bratr Mark a další dva cestující.

Wally Funková se v 82 letech stala nejstarším člověkem, jenž zavítal do vesmíru. Překonala rekord Američana Johna Glena, který se na svou poslední cestu do vesmíru vydal v roce 1998 v 77 letech.

Tým doplnil osmnáctiletý nizozemský student Oliver Daemen. Ten se stal naopak nejmladším vesmírným návštěvníkem. Rekord dříve držel sovětský kosmonaut German Titov, v roce 1961 mu při cestě bylo 25 let.

Během desetiminutového letu vystoupali do výšky 107 kilometrů nad zemským povrchem. Překonali tak Kármánovu hranici (100 kilometrů), která je obecně přijímána jako hranice vesmírného prostoru.