Článek
Video, na které upozornila agentura Nexta, zobrazuje nejprve záběry, na nichž jsou vidět nejmodernější americké letouny včetně F-35, F-22 Raptor, nadzvukového bombardéru Rockwell B-1 Lancer či strategického bombardéru B-2 Spirit.
Pak se objeví „nejvyšší velení“ íránské armády a k tomu přehledně uspořádaná grafika zachycující rakety, které má Teherán k dispozici.
Atomový hřib nad americkou základnou v simulaci iránských propagandistických médií
Trump, který si drží hlavu v dlaních
Vzápětí se záběry vrací na íránský generální štáb, kde jeden z velitelů mačká „červené tlačítko“. Následuje obraz letících střel a bezmocných Američanů. Pak se objeví „všeobecná zkáza“ včetně hořících letounů, jejíž součástí je „atomový hřib“. Video uzavírá pohled na amerického prezidenta Donalda Trumpa, který si drží hlavu v dlaních.
Donald Trump s hlavou v dlaních v íránském propagandistickém videu
Šéf Bílého domu podle agentury Reuters koncem března prohlásil, že Írán bude čelit bezprecedentnímu bombardování, pokud nedosáhne dohody se Spojenými státy o svém jaderném programu. Ve stejné době byla americká základna Diego García posílena o dalších šest bombardérů B-2 Spirit.
CNN is reporting that the 6 B-2 “Spirit” Long-Range Strategic Stealth Bombers with the 509th Bomb Wing, which arrived recently at Naval Support Facility Diego Garcia in the Indian Ocean from Whiteman Air Force Base in Missouri, are being used for strikes against the… pic.twitter.com/eTHDPoYn8A
— OSINTdefender (@sentdefender) April 4, 2025
Íránský prezident Masúd Pezeškján v reakci prohlásil, že Teherán je ochoten vyjednávat s Washingtonem, ale přes prostředníky. Na mysli měl podle Reuters zprostředkovatele z Ománu, který je dlouhodobě jedním z mála kanálů pro výměnu informací mezi oběma zeměmi.
Jaderná dohoda mezi Íránem, Spojenými státy, Ruskem, Čínou, Británií a Francií byla uzavřena v roce 2015. Podle ní měl Teherán umožnit inspektorům Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) neomezený přístup ke svým jaderným zařízením výměnou za postupné zrušení západních sankcí. K tomu se měl uran obohacený v íránských odstředivkách vyvážet do zahraničí.
Íránské balistické rakety krátkého doletu Zolfaghar na výstavě v Teheránu (únor 2024)
Trump však během svého prvního funkčního období v roce 2018 od jaderné dohody jednostranně odstoupil. Írán posléze přestal ujednání dodržovat a začal obohacovat uran na úroveň, která ho přibližuje k možné výrobě jaderné zbraně. Teherán přesto dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program slouží pouze k mírovým účelům. Američtí experti ovšem uvádějí, že Írán by mohl obohatit uran pro jadernou zbraň během několika dní.
