Článek
Na 16 000 zabavených dokumentů a obrazových materiálů naznačuje, že nejvyšší venezuelští představitelé pomáhali protivládním marxistickým rebelům k výzbroji a penězům. Generální tajemník Interpolu Ronald Noble ve čtvrtek řekl, že vyšetřování expertního týmu vyšetřovatelů neshledalo, že by kolumbijská vláda s některých z téměř 40 000 psaných dokumentů a téměř čtvrt miliónu fotografií manipulovala.
Chávezovo ideologické příbuzenství s nejsilnější jihoamerickou povstaleckou organizací je dobře známo. Venezuelský prezident v úvodu roku vyjednal propuštění šesti zajatců FARC na svobodu. Logistická a finanční podpora by však Cháveze postavila do ještě horšího světla v očích Spojených států a Evropské unie, které vedou FARC jako teroristickou organizaci zapletenou do obchodu s kokainem.
V jednom emailu z ledna 2007 například velitel FARC Jorge Briceño oznamuje sekretariátu organizace, že má v plánu požádat Cháveze o půjčku 250 miliónů dolarů, „která bude vrácena, až se dostaneme k moci“. Jiné dokumenty naznačují, že venezuelští představitelé sloužili jako prostředníci při jednání s australskými zbrojními dealery.
Chávez: je to šaškárna
Chávez zprávu Interpolu šmahem odsoudil jako podvrh, šaškárnu a pokus USA a „lokajů imperialistů“ v Bogotě poskvrnit jeho revoluční socialismus.
Připojil se k němu i ekvádorský prezident Rafael Correa, jehož levicový kabinet rovněž čelí podezření z napojení na kolumbijské rebely. Řekl, že zabavené dokumenty vůbec nic nedokazují a jsou jen pokusem Kolumbie ospravedlnit přeshraniční útok na pozice FARC na ekvádorském území.
Kontroverzní útok se udál 1. března. Bylo při něm zabito 25 lidí, včetně jednoho z velitelů organizace Raúla Reyese. Následně došlo na zabavení tří notebooků, tří externích pamětí a dvou externích hard disků. Incident v Ekvádoru vedl k diplomatické roztržce mezi zúčastněnými zeměmi a řinčení zbraní armád přesunutých k hranicím.
