Článek
"Podle předběžných odhadů máme 150 nezvěstných,“ řekl k bilanci střetu jeden z indiánských vůdců Leoncio Calla. Ten zřejmě nahradil v čele svazku 65 kmenů dosavadního vůdce a vyjednavače Alberta Pizanga, na něhož byl vydán zatykač a který dostal azyl v Nikaragui.
"Až se lidé vrátí do svých osad, budeme přesně vědět, kolik jich zmizelo,“ dodal Calla s poukazem na skutečnost, že po brutálním zásahu policie proti demonstrantům se desítky indiánů ukryly v okolním pralese a teprve nyní se vracejí do Bagua Grande.
"Stříleli do nás, zabíjeli lidi jako psy,“ popsala vojenskou akci u města Bagua Grande Indiánka Clementina Paayauti. Podle dalších svědků vojenské vrtulníky z okolí místa střetu odvezly těla dalších obětí a shodily je do řeky Maraňon.
Zákony umožňují ničení pralesa
Prezident Alan García musí během 14 dní buď potvrdit pozastavení zákonů nebo je vrátit poslancům. Opozice žádá úplné zrušení obou zákonů, které otevírají prales těžbě ropy a plynu, dřevorubcům a extenzívnímu zemědělství a o nichž indiánští představitelé tvrdí, že ohrozí životní prostředí a znemožní původním obyvatelům tradiční způsob života. Prezident García z krachu dlouhých rozhovorů s indiány a následného vyhrocení obvinil "zahraniční síly“, čímž podle médií měl na mysli levicové režimy v Bolívii a Venezuele.
Vláda argumentuje tím, že přírodní bohatství patří všem Peruáncům. V amazonské oblasti, jež má rozlohu téměř 78,3 miliónů hektarů, vyčlenila 12 miliónů hektarů jako indiánskou půdu a dalších 15 miliónů ha jako přírodní rezervace. Na protest proti vládnímu postupu rezignovala ministryně sociální a ženské otázky Carmen Vildosová.
"Peru neuznává, že (Indiáni) jsou také Peruánci,“ shrnul krizi právník Ernesto de la Jara. "Peruánci ve městech si myslí, že prales je tu pro ně, že indiáni neexistují, že je tu liduprázdno.“
