Článek
Impeachment Donalda Trumpa
V USA je impeachment praktikován zřídka. Donald Trump je prvním prezidentem v historii, který čelí žalobě během svého funkčního období rovnou dvakrát, nejnověji kvůli obvinění z podněcování ke vzpouře v souvislosti s událostmi ze 6. ledna 2021, kdy dav jeho příznivců zaútočil na budovu Kapitolu.
Bude to divoké, bojujte. Jak Trump vybízel fanoušky k útoku na Kapitol
Podle demokratů i některých republikánů Trump svou rétorikou k incidentu, který si vyžádal pět lidských životů, významně přispěl. Demokraté se proto rozhodli zahájit proces impeachmentu neboli odvolání hlavy státu z funkce i přesto, že do konce Trumpova funkčního období zbývají necelé dva týdny.
Demokratičtí zákonodárci proti Trumpovi ústavní žalobu vznesli už v roce 2019. Tehdy čelil obvinění ze zneužití funkce a maření spravedlnosti v souvislosti s telefonátem s nově zvoleným ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Na toho měl Trump vyvíjet nátlak žádostí, aby prošetřil působení bývalého viceprezidenta USA Joe Bidena a jeho syna Huntera Bidena na Ukrajině. Senát ovládaný republikány tehdy prezidenta obvinění zprostil.
V Kongresu USA začala série slyšení v Trumpově ukrajinské kauze
Impeachment v průběhu dějin
Impeachment vznikl ve 14. století v Anglii, kde se nově formující parlament snažil o to, aby královští poradci byli ze své funkce odpovědní. První zmínky o impeachmentu se datují do roku 1376. Pravého významu nabývá institut impeachmentu až v 17. století, kdy se tehdejší parlament snažil bránit výstřednímu chování králů.
Americký model impeachmentu byl při sestavování ústavy navržen tak, aby se snažil chránit veřejný zájem. Byl tudíž zaměřen zejména na nápravu, nikoli jen na potrestání viníka, a proto v dobovém kontextu volí méně tvrdá opatření v podobě zbavení úřadu.
Srovnávat Trumpa s Hitlerem nelze, ale paralely tu jsou, říká americký historik
Nejvyšší zákon USA říká, že funkce mohu být takto zbaveni prezident, viceprezident a všichni úředníci Spojených států. Ústava také definuje možné důvody pro zproštění funkce: usvědčení z velezrady, úplatkářství nebo z jiných těžkých zločinů a trestných činů.
Proces odvolání prezidenta v Americe
V USA se pojmem „impeachment“ označuje první fáze celého procesu zbavení funkce, tedy obžaloba. Tu může proti prezidentovi či jinému představiteli státu vznést Sněmovna reprezentantů, která má jako jediná právo pokus o odvolání prezidenta zahájit.
Pro samotné odvolání je nutné také vyšetření Sněmovnou reprezentantů či její komisí, které spočívá ve sběru informací a důkazů k obvinění. Následně se schvalují tzv. články obžaloby, což jsou body, v nichž se měl prezident dopustit velezrady, úplatkářství nebo jiných těžkých zločinů nebo trestných činů.
Ohrozil bezpečnost USA. Demokraté Trumpa v ústavní žalobě viní z podněcování k násilnému povstání
Články, které výbor většinově posvětí, postoupí na plenární jednání Sněmovny reprezentantů. O jednotlivých článcích obžaloby následně hlasuje Dolní komora Kongresu, k jejich schválení je třeba většina z jejích 435 členů.
Při schválení alespoň jednoho ze článků je žaloba proti prezidentovi postoupena do Senátu, který je soudním tribunálem a předsedá mu předseda Nejvyššího soudu. Prezident je zbaven úřadu, pokud pro vinu hlasují alespoň 2/3 přítomných senátorů.
Sněmovna reprezentantů schválila ústavní žalobu proti Trumpovi. Už podruhé
Procesu odvolání byli dosud v USA podrobeni tři prezidenti:
- Andrew Johnson (1868) po odvolání ministra války a sporu se Senátem bez konkrétního obvinění,
- Bill Clinton (1998) po aféře s Monikou Lewinskou s obviněním z křivé přísahy a bránění spravedlnosti,
- Donald Trump (poprvé v prosinci 2019, podruhé v lednu 2021).
Richard Nixon se po obvinění z maření spravedlnosti, zneužití pravomoci a pohrdání Kongresem procesu vyhnul svým odstoupením v srpnu 1974.
Ústavní žaloba na prezidenta v ČR
V České republice se k impeachmentu vztahuje článek 65 Ústavy ČR:
- Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.
- Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt.
- K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců; nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán.
Poslanci neschválili ústavní žalobu na prezidenta Zemana
Podle současné Ústavy (č. 1/1993 Sb. s účinností od 1. 1. 1993) je tedy možné stíhat prezidenta republiky nejen za velezradu, ale i za hrubé porušení Ústavy či jiné součásti ústavního pořádku.
Pro velezradu je prezident stíhán před Ústavním soudem na základě žaloby podané Senátem. Trestem je ztráta prezidentského úřadu a ztráta způsobilosti tento úřad znovu nabýt.