Článek
GVA uvedla, že loňský rok byl druhým nejhorším co do počtu masových střeleb od začátku založení organizace v roce 2013. Horší byl už jenom rok 2021, ve kterém došlo k 689 masovým střelbám.
Ještě v roce 2014 přitom bylo střeleb výrazně méně, konkrétně 272. O deset let později se tedy jejich počet ve Spojených státech více než zdvojnásobil s tím, že největší meziroční nárůst proběhl mezi roky 2019 (414 střeleb) a 2020 (610 střeleb). Web stanice BBC připomíná, že v roce 2020 došlo k 65procentnímu nárůstu prodeje zbraní v USA v porovnání s rokem 2019.
Experti oslovení BBC dále uvedli, že faktorem je například rostoucí stres ve společnosti nebo pandemie nemoci covid-19.
10 Years of GVA Data:
— The Gun Violence Archive (@GunDeaths) January 2, 2024
2023 is showing an 8-10% reduction in gun deaths and injuries, with some cities seeing 20% decreases in deaths.
Please note that last year’s numbers will continue to grow over the next week. pic.twitter.com/bu7pbKfAR5
The Gun Violence Archive masovou střelbu definuje jako událost, při které dojde k zabití nebo zranění nejméně čtyř lidí vyjma střelce. Přesné počty obětí masových střeleb za rok 2023 GVA prozatím nezveřejnila.
Desítky tisíc mrtvých i zraněných
Z dat GVA nicméně vyplývá celkový počet lidí zabitých vloni v USA střelnými zbraněmi, který činí 18 830. Dalších 36 315 jich bylo zraněno. V roce 2022 to přitom bylo 20 390 a 38 576, což představuje osmiprocentní meziroční pokles mrtvých a šestiprocentní pokles zraněných.
Definice masové střelby
Masovou střelbou (nebo též útok aktivního střelce) je nazýván útok, při němž pachatel použije střelné zbraně vůči více lidem. Přesnější definice se však liší, a to i v USA, kde dochází k podobným útokům nejčastěji.
FBI definuje jako masovou střelbu takový útok, při kterém zemřou čtyři a více lidí (nepočítaje v to útočníka).
Organizace Gun Violence Archive (GVA), která detailně zaznamenává všechny případy násilné střelby v USA, definuje masovou střelbu jako jeden incident, při němž je zraněno nebo zabito čtyři a více lidí (vyjma střelce).
GVA navíc nezohledňuje okolnosti, za kterých k masové střelbě došlo, a jejich počet je tak řádově vyšší, než eviduje například právě FBI.
Do tohoto čísla ovšem nejsou započteny sebevraždy střelnou zbraní. Těch bylo podle údajů americké vládní agentury Centers for Disease Control and Prevention (CDC) k 15. prosinci 2023 průměrně 74,94 denně. V roce 2022 to bylo 74,04 (celkem 27 038), o rok dříve 72,13 (26 328), v roce 2020 66,37 (24 292) a v roce 2019 65,59 (23 941). Sebevražd střelnou zbraní tedy ve Spojených státech každoročně přibývá. Konečně číslo za rok 2023 prozatím nebylo zveřejněno.
Česká policie taková čísla nezná
Policie ČR si podobné statistiky nevede a její tiskový mluvčí Ondrej Moravčík Novinkám řekl, že se zaznamenávají pouze trestné činy, při kterých pachatel měl střelnou zbraň u sebe a použil ji. Nemusí z ní ale vystřelit, protože k tomu, aby se do statistik započítala, stačí, aby zbraní někomu například vyhrožoval.
„Použití není nutně ve smyslu střelby, může to být i forma hrozby namířenou střelnou zbraní,“ prohlásil policejní mluvčí.
V Česku je přes milion registrovaných zbraní, víc než ve čtyřikrát větším Polsku
Takových trestných činů bylo podle Moravčíka v loňském roce 185, což je od roku 2016 druhý nejvyšší počet za rokem 2019, kdy takových případů bylo 204. Nejméně, konkrétně 124, jich bylo v roce 2017.
Anketa
Policejní mluvčí nicméně uvedl, že se do těchto čísel nepočítá trestný čin, při němž má pachatel u sebe střelnou zbraň, ale k jeho provedení použije například nůž.
„Pokud však pachatel zbraní disponuje, má ji u sebe, nicméně ji nepoužije, tak do statistik není zahrnuta,“ řekl Novinkám Moravčík.
ČSÚ má zase jiná čísla
Český statistický úřad (ČSÚ) vede zase jiné záznamy. V letech 2014 až 2021 podle nich došlo k 58 úmrtím napadením výstřelem z pistole či revolveru, ke čtyřem úmrtím napadením výstřelem z pušky, brokovnice a větší ruční zbraně a k 15 úmrtím napadením výstřelem z jiné a neurčené střelné zbraně.
Stejně jako GVA, ani ČSÚ do těchto čísel nezapočítává sebevraždy. Ve stejném období ČSÚ eviduje 877 případů úmyslného sebepoškození výstřelem z pistole či revolveru, 176 případů úmyslného sebepoškození výstřelem z pušky, brokovnice a z větší ruční zbraně a 222 případů úmyslného sebepoškození výstřelem z jiné a neurčené střelné zbraně.
ČSÚ ovšem prozatím nezveřejnil data za roky 2022 a 2023.
Kolik lidí zabije střelná zbraň? Policie to ani nepočítá
