Článek
Horníci nedávno založili spolek a najali advokáty, kteří je mají zastupovat při jednáních o nabídkách na natočení filmů, napsání knih a při styku s veřejností.
Mnozí se nesnášejí
AFP citovala příbuzné některých z horníků a také jejich lékaře. Skupina se prý rozpadla na menší kroužky a mezi některými se vynořily problémy. "Mnozí se vzájemně nesnášejí," přiznal psycholog Alberto Iturra, který patří ke specialistům, jež s horníky po jejich říjnové záchraně pracují.
"Existují určité spory. Vytvořily se podskupiny, ale obecně se jim daří spíš dobře. Neperou se mezi sebou. Vyskytla se mezi nimi žárlivost," řekl lékař Jean Romagnoli, který pracuje s horníky Omarem Reygadou a Mariem Sepúlvedou.
Oba patří k těm, kdo se vyrovnali s novou rolí celebrit lépe. Navštívili několik zemí a odpovídali tam na otázky, jak se chovat v tak zátěžové situaci, jakou prožili oni, a jak je nutné moci se opřít o celou skupinu.
Raúl Bustos, který odešel pracovat do dolu po silném zemětřesení na jihu Chile, se situaci zvládá dobře. "Daří se mu výborně, protože to vše bere s klidem a protože se moc nedíval na televizi," řekla jeho matka Rosa Ibáňezová.
Dobře je na tom také nejstarší ze skupiny, třiašedesátník Mario Gómez. Jeho dcera Roxana prohlásila, že je otec stále pod dohledem psychologa. "Připravujeme rodinné Vánoce, všechno bude naprosto normální," řekla.
Někteří stále trpí depresemi
Naproti tomu Víctor Zamora, který psal v dole básně, se ze šoku ještě nedostal. "Neviděli jsme ho, ale víme, že prožívá obtížné období. Nemůže se z té tragédie dostat, ale doufáme, že se to zlepší," řekla jeho matka. Zamora prý Vánoce stráví jen se svou ženou a synkem na pláži.
Ani atlet Edison Pena, který běhal v podzemí a po vysvobození se zúčastnil newyorského maratonu, prý není ze všeho venku a prochází prý depresemi.
Záchranné práce sledoval na televizních obrazovkách v přímém přenosu celý svět. Na horníky se pak sesypaly pozvánky a nabídky, někteří se vydali do Hollywoodu nebo do Evropy, jiní v roli čestných hostů sledovali fotbalové zápasy renomovaných týmů. Protože se s tímto náporem počítalo, byl dohodnut půlroční psychologický poradenský režim. Skoro polovině horníků už se ale daří tak dobře, že z něj byli vyřazeni. Iturra teď lituje, že se s muži nepracovalo více individuálně. "Jsou to rozdílné osobnosti a potřebují rozdílný přístup. Každý z nich se z toho dostává vlastním tempem. Jsou velmi osamocení. Měli by pracovat na své budoucnosti," řekl.
Prozatím všichni pobírají podporu, ale polovina z nich je připravena znovu začít pracovat.
