Článek
Washington i Havana schůzku označují za velký krok ke znovunavázání diplomatických styků přerušených po kubánské revoluci z roku 1959.
Obama po jednání prohlásil, že panamská schůzka by mohla být bodem obratu ve vztazích obou zemí a označil ji za "otevřenou a plodnou". Zároveň však řekl, že mezi oběma státníky byly podstatné rozdíly v pohledu na zásadní společenské otázky. Castrovi prý dal najevo, že USA budou nadále usilovat o respektování lidských práv a svobody projevu v ostrovní zemi.
Šéf Bílého domu označil jednání za historický okamžik a poznamenal, že ve chvíli, kdy se na Kubě chopil moci bratr současného prezidenta Fidel Castro, tak ještě on sám nebyl na světě. Do té doby se přitom datuje počátek dlouholetého americko-kubánského nepřátelství. "Studená válka skončila...Kuba už není hrozbou pro Spojené státy," prohlásil Obama.
O vyškrtnutí Kuby z amerického seznamu států podporujících terorismus, o něž ostrovní země velmi usiluje, nicméně dosud nerozhodl. Na seznam se Havana dostala v roce 1982 zejména kvůli podpoře baskické separatistické organizace ETA a kolumbijských povstalců z hnutí FARC. Ministerstvo zahraničí tento týden doporučilo prezidentovi Kubu z listiny odstranit.
Obama rovněž chce co nejrychlejší znovuotevření ambasády v Havaně, jehož chtěl původně dosáhnout již do panamského summitu. "Chceme se bavit o všem, ale musíme být trpěliví, velmi trpěliví," prohlásil těsně před jednáním Castro.