Hirošima přijala Oscara pro Oppenheimera s rozpaky

Životopisný film o fyzikovi Robertu Oppenheimerovi posbíral na nedělním předávání Oscarů sedm sošek poté, co celosvětově vydělal 954 milionů dolarů (22 miliard korun) . Snímek se však zatím nepromítal v Japonsku, jediné zemi, která zažila jaderné bombardování, připomněl list The Independent.

Když Spojené státy svrhly několik dní před koncem druhé světové války na vzdorující ostrovním říši atomové bomby, zahynulo v Hirošimě přibližně 140 tisíc lidí a v Nagasaki 74 tisíc lidí.

Megarozpočtový snímek se uvedení v jediném císařství světa a současně třetím největším světovém trhu pro kinematografii konečně dočká 29. března. Společnost Toho-Towa, místní distributor studií Universal, uspořádala v úterý speciální projekci pro studenty středních škol a vyhodnocovala jejich reakce.

Poblíž městského památníku míru v blízkosti epicentra výbuchu 69letá Heja Mizijakuová listu The Japan Times říká, že dílo režiséra Christophera Nolana jí připadá podle toho, co se o něm dosud dozvěděla, „velmi amerikanistické“.

Vyhlídka na to, že se dostane k divákům i v Hirošimě, dnes prosperujícím velkoměstě s 1,2 milionu obyvatel, ji vyděsila. Nakonec svůj názor přehodnotila. „Teď chci, aby se na něj podívalo hodně lidí, protože bych byla ráda, kdyby se Hirošima, Nagasaki a atomové zbraně staly díky němu předmětem diskusí,“ říká.

Ju Satóová, dvaadvacetiletá studentka Hirošimské městské univerzity, přiznává, že cítila „trochu strach“ z toho, jak oscarový hit přijmou hibakuši, osoby, které přežily bombardování, a jejich rodiny. „Abych byla upřímná, mám smíšené pocity,“ svěřuje se mladá žena, která s přeživšími pracuje v rámci svého studia. „Oppenheimer stvořil neslýchaně ničivou zbraň, čímž učinil ze světa mnohem nebezpečnější místo,“ podotýká.

Teruko Jahataová, hibakuša, se na Oppenheimera těší a doufá, že oživí diskusi o atomových zbraních.

„Rád se na něj podívám,“ ujišťuje třiačtyřicetiletý učitel Jasuhiró Akidžama. „Doufám, že diváci po celém světě, kteří ho zhlédnou, budou chtít Hirošimu navštívit a přijít do Pamětního parku míru a do Dómu atomové bomby,“ dodal.

Jošitó Ihara, 63letý realitní makléř, řekl, že pochybuje o tom, že by se země, vlastnící tyto zbraně, jich někdy vzdaly. Nicméně má za to, že film může jednotlivce poučit a motivovat je k tomu, aby se zasazovali o změnu.

Kontroverze ohledně obsahu filmu, který někteří kritizovali kvůli zamlčování lidských obětí bombardování, a marketingu po jeho debutu loni v červenci zpochybnily, že by se film v Japonsku dostal na plátna.

Snímek si odbyl v srpnu premiéru v Jižní Koreji a zaznamenal finanční úspěch v Číně a na dalších asijských trzích.

Mezi kritiky filmu patří i americký režisér Spike Lee, který deníku The Los Angeles Times řekl, že při délce tří hodin mohl Nolan přidat „ještě několik minut o tom, co se stalo Japoncům“.

„Lidé se vypařili,“ pokračoval Lee. „I o mnoho let později mnozí přeživší usmrcovala radioaktivita. Byl bych rád, kdyby se na konci filmu třeba ukázalo, co Oppenheimer spáchal, když shodili ty dvě jaderné bomby na Japonsko.“

Nolan, který Oppenheimera označuje za „nejdůležitějšího člověka, který kdy žil“, namítal, že měl pocit, že odklon od vědcových zkušeností ve filmu by „zradil podmínky vyprávění“.„O bombardování Hirošimy a Nagasaki se Oppenheimer dozvěděl z rozhlasu – stejně jako zbytek světa,“ řekl Nolan loni v červenci televizi NBC.

Mnoho Japonců urazila kampaň Barbenheimer, kterou vytvořili fanoušci na internetu a která film spojovala s filmem Barbie, dalším trhákem, jenž měl premiéru ve stejné době, napsal loni v létě list The Japan Times.

Zničení Hirošimy a Nagasaki, což mnozí považují za jeden z největších válečných zločinů v dějinách, se nikdy neobjevilo v americkém mainstreamovém filmu. Režisér James Cameron, který se k tomu přiblížil nejvíc strhující scénou ve filmu Terminátor 2: Soudný den, se údajně už léta snaží natočit film podle příběhu Cutomua Jamagučiho, který přežil obě atomové bomby.