Článek
„Etiopská vláda zabíjí Oromy, bere jim půdu a zdroje, takže Oromové protestují. Já podporuju jejich protesty, protože jsem sám Oromo. Stojím za všemi protesty, ať jsou kdekoliv, protože Oromové jsou můj kmen,“ řekl po závodě Lilesa.
„Moji příbuzní jsou ve vězení, a pokud mluví o demokratických právech, jsou zabiti. Zvedl jsem své ruce na podporu protestu Oromů,” dodal maratonec na tiskové konferenci, kde gesto zopakoval.
Běžec dal najevo obavy i obavy o svůj život: „Jestliže mne nezabijí, pošlou mě do vězení.“ Naznačil i záměr emigrovat, ale dodal, že se ještě nerozhodl.
Krátce po protestu založil na internetu organizátor z Kalifornie ve prospěch maratonce crowdfundingovou kampaň, v rámci které lidé z celého světa společně sbírají příspěvky na podporu běžce a jeho rodiny. Podle kampaně projevil Lilesa ”mimořádné hrdinství” a stal se „mezinárodním symbolem” protestů Oromů. V jeho prospěch se již nashromáždilo více než 40 000 dolarů (přes milion korun), přičemž původně stanovené nižší cílové částky byly překročeny během několika hodin.
Skupina Etiopanů v USA najala tým právníků, který odjel do Ria pomoci Lilesovi v žádosti o azyl v USA. Maratonec má ale v Etiopii manželku a dvě děti.
Útlak Oromů
Etiopská vláda tvrdí, že běžci v zemi žádné nebezpečí nehrozí a čeká jej uvítání jako hrdinu. Mluvčí vlády řekl, že Etiopie nemá důvod Lilesu zavřít a že respektuje jeho politický názor. Popřel také, že by byl některý z jeho příbuzných kvůli protestům Oromů ve vězení. Státní média ale neukazují záběry Lilesy z konce maratonu.
Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch uvedla, že etiopské bezpečnostní síly zabily v posledních týdnech více než 400 protestujících Oromů. Addis Abeba toto číslo odmítla.
V posledních měsících v Etiopii opakovaně protestovali lidé, kterým se nelíbí přístup vlády k Oromy obývaným oblastem Oromija a Amhara, kde má být mimo jiné přerozdělena půda.
Lilesa nebyl první
Článek 50 olympijské charty zakazuje politické projevy během sportovních her. Liles ale není první, kdo jej porušil, v roce 1968 v Mexiku dva Afroameričané, vítěz dvoustovky Tomie Smith a bronzový John Carlos, zvedli na stupních vítězů pěst, což bylo gesto Černých panterů a hnutí Black Power.
Oba byli okamžitě vyloučeni z olympijské vesnice a načas jim zabavili medaile, i když se hájili, že jim šlo obecně o lidská práva. Stříbrný Australan Peter Norman, který byl členem Olympiského projektu pro lidská práva, byl dokonce pro bojkot her, když se jich účastní rasistické režimy Rhodésie a JAR.
Mezinárodní olympijský výbor nyní zkoumá Lilesův případ.