Článek
Útočník vstoupil do synagogy v sobotu kolem jedenácté dopoledne během modliteb k šábesu, které byly přenášeny on-line. Slyšet bylo, jak říká: „V Americe je něco špatného.“ Řekl také: „Zemřu.“
Útočník držel jako rukojmí čtyři lidi včetně rabína. Požadoval mimo jiné, aby byla osvobozena neuroložka pákistánského původu Afíja Siddikíová. Během vyjednávání propustil jednoho z rukojmí, ale další dál držel. Okolí synagogy bylo evakuováno.
Protože nebyly splněny jeho požadavky, napětí rostlo a muž začal tvrdit, že má bombu. Na místo byl vyslán speciální tým FBI pro záchranu rukojmích a bezpečnostní síly se nakonec rozhodly pro zásah.
Policie v Colleyville v sobotu kolem 22:30 oznámila, že situace je vyřešena a všichni rukojmí jsou v pořádku, i když z místa zněla střelba. Dodala, že útočník je zastřelený, není ale jasné, zda byl zabit při zásahu, nebo se připravil o život sám.
Zvláštní agent FBI Matthews DeSarno uvedl, že čin útočníka nebyl spojen s židovskou komunitou. Poznamenal, že je vyšetřování už celosvětové a zapojeny do něj jsou i Velká Británie a Izrael. Tehdy ještě nebylo zveřejněno, že v synagoze útočil Brit. Bylo však slyšet, že muž má britský přízvuk.
Není zatím jasné, zda měl útočník nějaké vazby na Siddikíovou, i když ji několikrát označoval jako svou sestru. To vyvolalo dojem, že by útočníkem mohl být její skutečný bratr Mohammad, ale ten to nebyl, uvedl John Floyd z houstonské rady pro americko-islámské vztahy.
Siddíkíová byla odsouzena v USA v roce 2010 na 86 let za pokus o vraždu a napadení amerických občanů v Afghánistánu, jak vojenských, tak civilních zaměstnanců.
Advokátka Siddikiové Marwa Elbiallyová odsoudila zadržení rukojmích a vyzvala útočníka, aby je propustil a vydal se do rukou zákona. John Floyd zdůraznil, že útočník neměl se Siddikíovou nic společného a jeho čin naopak podkopal snahu lidí usilujících o její osvobození.
Vědkyně ikonou radikálů
Siddikíová já pákistánská neuroložka, která studovala na Massachusettském technologickém institutu. Po útocích z 11. září 2001 se vrátila z USA do své vlasti, kde se rozvedla, byť už měla tři děti. Vzala si člena Al-Káidy Ammara Balúčího, synovce Chálida Šajcha Muahammada, který stál za plánem útoků z 11. září. Když byl Muhammad zadržen, vyslýchán a mučen, uvedl, že Siddikíová byla jeho spojkou. V roce 2004 se neuroložka ocitla jako jediná žena na seznamu nejhledanějších teroristů FBI.
Pákistánka byla zadržena roce 2008 v Afghánistánu. Údajně měla u sebe flashdisk s návody na výrobu špinavé bomby, která by rozptýlila radioaktivní materiál, a také poznámky o možných útocích na Brooklynský most a Empire State Building.
Den po zadržení byla Siddikíjová postřelena. Podle amerických vyšetřovatelů se chopila odložené pušky M4 a vypálila z ní na vyšetřovatele i na vojáka, který se ji pokusil odzbrojit. Sama popírá, že by střílela.
Pusťte lady Al-Káidu a my propustíme rukojmí, slibují islamisté
Odsouzena byla v USA v roce 2010 za pokus o vícenásobnou vraždu poté, co byla shledána duševně zdravou. Trest si odpykává v Texasu.
Mnozí ji vnímají jako nevinnou oběť americké války proti terorismu.
O její propuštěn žádaly na videu Češky unesené v Pákistánu Antonie Chrástecká a Hana Humpálová.