Článek
Dohoda se podle serveru Politico prakticky celá věnuje zřízení společného americko-ukrajinského investičního fondu, jehož prostředky mají být použity na poválečnou obnovu Ukrajiny.
„Vláda Ukrajiny přispěje do fondu 50 procenty všech příjmů pocházejících z budoucího zpeněžení všech relevantních aktiv přírodních zdrojů, která jsou ve státním vlastnictví Ukrajiny,“ píše se mimo jiné v textu. Nikdo ale neví, kolik to ve skutečnosti je.
Podle ukrajinského ministerstva pro přírodní zdroje a životní prostředí se v podloží nachází asi pět procent „kritických“ světových surovin – včetně grafitu, lithia, titanu, berylia a uranu.

Vlaky s uhlím v Pokrovsku v Doněcké oblasti
FOTO: Tam, kde se těží ukrajinské nerostné bohatství, o které stojí USA

Průzkumy ze sovětské éry
V praxi je ale rozsah ukrajinského nerostného dědictví do značné míry záhadou. Ačkoli země hlásí více než 20 000 prozkoumaných ložisek nerostných surovin a lokalit, pouze asi 8 000 z nich bylo vyhodnoceno jako životaschopné. Před úplnou ruskou invazí na Ukrajinu před třemi lety byla využívána méně než polovina z nich.
Odhady hodnoty těchto ložisek jsou z velké části založeny na průzkumech ze sovětské éry většinou prováděných mezi 60. a 80. lety minulého století. Informace o nich, často neúplné, jsou roztroušeny po celé zemi a stále se digitalizují.
I kdyby další průzkum potvrdil existenci cenných nerostných ložisek, jejich rozpracování by trvalo hodně dlouho, a stejně jako následná těžba by stálo hodně peněz, tvrdí Politico.
Náklady jsou ve stovkách miliard
Ukrajinský geologický průzkum odhaduje náklady na těžbu v desítce největších známých lokalit na 15 miliard dolarů (375 miliard Kč) – včetně výstavby dolů, lomů a přibližně 20 nových zpracovatelských zařízení.
Takovou lokalitou je ložisko Novopoltavske, které ministerstvo popisuje jako „jedno z největších“ nalezišť vzácných zemin na světě. Jeho rozpracování by si ale vyžádalo investice odhadované na 300 milionů dolarů (7,5 miliardy Kč), protože v místě hrozí záplavy a sesuvy půdy.
Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu v dohodě s USA nejsou. Média zveřejnila její plné znění

Naleziště pod ruskou okupací
Mezi Trumpem a ukrajinským nerostným bohatstvím ale stojí kromě přírodních podmínek ještě jedna překážka: několik slibných ložisek se nachází na územích pod ruskou okupací.
Dvě z největších známých ložisek vzácných zemin – naleziště Azovske a Mazurivske – se nacházejí v Rusy ovládané Doněcké oblasti. A lokalita Novopoltavske je v Záporožské oblasti, kterou Rusové ostřelují. To se týká i nadějných lithiových polí v Doněcké oblasti a v lokalitě Kruta Balka v Záporoží, jež jsou téměř v první linii.
Nerostná dohoda, kterou má v pátek ve Washingtonu podepsat ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, se pro Trumpa podle serveru Politico může ukázat jako „obchod století“. Může mu ale také zanechat spoustu ztrátových dolů, do nichž žádná americká společnost nikdy nebude chtít investovat.
Trump chtěl schůzku se Zelenským zrušit. Macron mu hned volal, aby mu to vymluvil
