Hlavní obsah

Dočasná bolivijská vláda chce stíhat bývalého prezidenta Moralese za terorismus

La Paz

Bolivijská prozatímní vláda podala v pátek trestní oznámení na bývalého prezidenta Eva Moralese za vzpouru a terorismus. S odkazem na vyjádření ministra vnitra Artura Murilla to napsala agentura AFP. Morales, který odstoupil před necelými dvěma týdny po masivních protestech a nyní pobývá v Mexiku, podle vlády vyzývá svoje příznivce k nepokojům a blokádám metropole La Paz.

Foto: Reuters

Bolivijský exprezident Evo Morales v letadle do Mexika

Článek

„Požadujeme maximální možný trest za vzpouru a terorismus,” řekl Murillo novinářům, když opouštěl státní zastupitelství, kde právě podal na Moralese trestní oznámení.

Zatím není jasné, jaký by mohl Moralesovi hrozit trest. Od sedmdesátých let lze udělit trest smrti jen za vlastizradu. Poslední poprava se konala v rcoe 1974.

Trestní oznámení bylo podáno poté, co ve středu ministerstvo vnitra zveřejnilo nahrávku telefonického rozhovoru, v níž údajně hovoří Morales s jedním z vůdců protestů proti nynější prozatímní bolivijské vládě. „Nepouštějte žádné potraviny do měst, kompletně je zablokujeme a obklíčíme,” říká hlas, který podle Murilla patří bývalému prezidentovi. Tento pokyn je podle ministra v podstatě zločinem proti lidskosti. „V několika příštích hodinách podáme žalobu u mezinárodních soudů,” řekl Murillo.

Demonstranti zablokovali hlavní město Bolívie, jídlo se tam dopravuje letecky

Amerika

Obchody a restaurace v La Pazu se podle AFP potýkají s nedostatkem potravin, který je způsoben blokádami na silnicích, jež metropoli spojují s venkovskými zemědělskými oblastmi v centrální části a na východě země.

Morales stál v čele Bolívie jako její první indiánský prezident téměř 14 let. Protesty proti jeho vládě vyvolaly prezidentské volby z 20. října, jež byly podle opozice i mezinárodních pozorovatelů zmanipulované. Morales souhlasil s jejich opakováním, ale armáda ho 10. listopadu donutila k demisi, což označil za puč. Po odstoupení je v exilu v Mexiku.

Společně s Moralesem rezignoval i viceprezident Álvaro García Linera a šéfové obou komor parlamentu. Prozatímní hlavou státu se proto z pozice druhé místopředsedkyně Senátu stala Jeanine Áňezová, kterou v čele země potvrdil i ústavní soud. Proti její vládě ale protestují v ulicích Moralesovi příznivci, podle nichž se k moci dostala převratem.

Jednání o nových volbách

Prozatímní vláda má za cíl uspořádat nové volby. Zástupci vládních stran a Moralesova Hnutí za socialismus (MAS) se nyní v parlamentu, v němž má většinu MAS, snaží dohodnout na zákonu o nových volbách.

Moralesovi příznivci hrozí v Bolívii občanskou válkou

Amerika

Shodli se už na tom, že musí být zvoleni noví členové nejvyššího volebního soudu a že v nových volbách nebude kandidovat ani Morales, ani viceprezident jeho vlády Álvaro García Linera. Spory panují ohledně délky mandátů členů volebního soudu i ohledně účasti stran v nových volbách. MAS chce, aby se účastnily pouze strany, jež šly do voleb 20. října, vládní poslanci chtějí umožnit účast i novým stranám.

Protesty si od vyhlášení výsledků voleb vyžádaly 32 obětí, většina je z doby po sesazení Moralese.

Výběr článků

Načítám