Dlouhodobé potíže po covidu trápí z 80 procent ženy

Americká Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvádějí, že mezi symptomy, které se objevují i tři měsíce po odeznění nemoci, jsou dýchavičnost, únava a problémy s koncentrací a pamětí. U dalších jsou to záněty osrdečníku a plicní potíže, bolesti na hrudi, kašel, přetrvávající ztráta chuti a čichu. Symptomy se značně liší, což ztěžuje detekci dlouhodobého covidu.

Poznatky o dlouhodobém průběhu se stále ještě sbírají a jsou často roztříštěné. Přesto někteří lékaři uvádějí, že mezi pacienty léčenými s dlouhodobými postcovidovými příznaky je jasná pohlavní nerovnováha.

Podle internisty Ryana Hurta, který vede postcovidový výzkum na klinice Mayo, má dlouhý průběh zhruba deset procent z 20 000 pacientů, kteří tu byli pozitivně testováni na koronavirus. A z těchto dlouhodobých případů tvoří 60-80 procent ženy, dodal.

Lékaři si nejsou jistí, proč by měl existovat nějaký rozdíl mezi způsobem, jakým se koronavirus z dlouhodobého hlediska projevuje u mužů a u žen. Jednou z možností mohou být zásadní rozdíly v imunitním systému, dodal Hurt.

Podle Diany Berrentové, která založila skupinu Survivor Corps pro osoby trpící dlouhodobým covidem, tvoří ze 150 000 členů 82 procent ženy a 18 procent muži. Také Amy Watsonová, která založila dvě facebookové skupiny pro osoby s dlouhým covidem, uvádí, že zhruba 80 procent z jejich 12 000 členů jsou ženy a 20 procent muži. Převahu žen v těchto skupinách ale může způsobovat fakt, že ženy jsou ochotnější vyhledat lékařskou pomoc a mluvit otevřeně o svých symptomech, zvláště pak o těch, které jsou spojené s problémy nálady nebo kognitivních funkcí.

Internistka a epidemioložka z Kalifornské univerzity v Los Angeles Joann Elmoreová uvádí, že zatím nemá dostatek údajů, aby mohla s jistotou uvést, že dlouhý průběh covidu-19 trápí více žen než mužů.: „Sama se s ním setkávám jak u mužů, tak u žen. A musím přiznat, že jako lékařku mě to děsí. Někteří si mohou myslet, že se to stává jen těm, kdo měli těžký průběh a byli na jednotkách intenzivní péče na plicních ventilátorech. Ale my se s těmito dlouhodobými symptomy setkáváme i u mladých, zdravých jedinců, kteří prodělali jen mírnou formu covidu.”

Už je to rok, co neuroložka Dona Kim Murpheyová prodělala covid-19. V únoru 2020 začala cítit náhlé a úporné návaly ospalosti. Trápily ji změny vidění, mírné dýchací problémy, stažený hrudník, vyrážka a podrážděný žaludek. Jeden den měla prudké bolesti břicha, napsal list The Washington Post.

„Vážně jsem si myslela, že v tu chvíli umřu,” vzpomíná Murpheyová. Ale ulevilo se jí a uběhl zhruba měsíc bez příznaků. Pak se nakazila sekundární bakteriální infekcí, která ji poslala do nemocnice. Podstoupila čtyřtýdenní léčbu antibiotiky, po níž se zotavila asi na 85 procent svého běžného zdravotního stavu.

V srpnu přišel prudký pokles. Společně s jejím lékařem došli k závěru, že prodělala slabou mozkovou mrtvici a syndrom cizí ruky (AHS), kvůli němuž jednačtyřicetiletá Murpheyová ztratila kontrolu nad jednou rukou. Od té doby má také problémy s mluvením a psaním.

„Měla jsem dojem, že jsem něco napsala výborně. Odeslala jsem to v e-mailu nebo na sociální síť, a když jsem si to později přečetla znovu, zjistila jsem, že je to prošpikované chybami,” dodala.

Dlouhodobým covidem trpí také Darcy Gabe Sturdevantová. Ta pocítila příznaky covidu loni v březnu, kdy měla horečku a trpěla dýchavičností. Po několika týdnech, 29. dubna, jí vyšel pozitivní test na koronavirus. Příznaky nepřešly nejen po 14 dnech, ale ani po 140, stále trpí dýchavičností, únavou a zvýšeným krevním tlakem. Také se u ní začaly objevovat silné migrény.

Zpočátku měla i zastřené vědomí a dosud trpí výpadky paměti. Její manžel Gabe Sturdevant řekl listu The Gazette: „Pořád musíte dávat na všechno pozor, protože by mohla zapomenout, že vaří a odejít, nebo zapomenout, že pustila ven psy.”