Článek
V čele sobotní akce stojí bojovník za lidská práva a komentátor televizní stanice MSNBC Al Sharpton a Martin Luther King III., nejstarší syn černošského bojovníka. Účastníci se sešli u Lincolnova památníku, kde si vyslechli několik projevů, po kterých následoval pochod k Washingtonovu monumentu.
Martin Luther King při svém legendárním projevu z roku 1963
Projev pronesli Al Sharpton, první černošský generální prokurátor Eric Holder, šéfka demokratické menšiny ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiová a poslední žijící organizátor původního pochodu, demokratický poslanec John Lewis. Slova se ujal i zástupce rodiny Trayvona Martina, neozbrojeného černošského teenagera, který byl loni zastřelen na Floridě a jeho vrah byl později osvobozen, protože podle poroty jednal v sebeobraně.
Problémy přetrvávají
Organizátoři chtěli pochodem upozornit na problémy, jako jsou pracovní příležitosti, hlasovací práva, násilí se zbraněmi, práva žen a imigrační reformu. V projevech zazněla pochvala za pokrok, který USA v posledních 50 letech učinily a jehož vrcholem bylo zvolení prvního černošského prezidenta.
Jeden z účastníků pochodu drží v rukách vlajku s prvním černošským prezidentem USA Barackem Obamou.
Řečníci ale rovněž upozornili, že i po tolika letech pokračují útoky na lidská práva a přetrvává rasová diskriminace. Vlna kritiky se snesla zvláště na nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu, který rozhodl vymazat důležité antidiskriminační ustanovení ze zákona o hlasovacích právech. Přijetí tohoto ustanovení v roce 1965 znamenalo zásadní zlom v boji Afro-Američanů za rovnoprávnost. Soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že vyházelo ze 40 let starých údajů a nebralo v potaz pokrok v rasové otázce.
Tanečníci u památníku Martina Luthera Kinga ve Washingtonu
Pochodu 28. srpna 1963 se zúčastnilo čtvrt milionu lidí. Ve stejný den a na stejném místě u Lincolnova památníku jako King má letos promluvit americký prezident Barack Obama.
Martin Luther King patří mezi nejvýznamnější bojovníky za lidská práva a rasovou rovnoprávnost ve Spojených státech. V roce 1964 obdržel Nobelovu cenu za mír. O čtyři roky později však byl ve věku 39 let zavražděn.