Den Ameriky. Biden v projevu vyzýval k jednotě

„Je do den Ameriky, je to den demokracie. Zase jsme se poučili, že demokracie je v tuto hodinu vzácná, mí přátelé,” řekl Biden a dodal: „Dnes slavíme vítězství, ale ne vítězství kandidáta, ale demokracie. Je to den demokracie, historický den a den naděje. Amerika byla znovu podrobena testu a výzvu zvládla.”

„Dnes v tomto lednovém dni je moje celá duše oddána tomu dát Ameriku dohromady, sjednotit náš lid, sjednotit národ,” řekl Biden. Hned ale dal najevo, že to není jednoduchý úkol, protože země čelí řadě těžkých výzev, jako je pandemie koronaviru, ale i rozdělení společnosti.

„Vím, že síly, které nás dělí, jsou silné a reálné. Ale taky vím, že nejsou nové. V naší historii byl trvalý boj mezi americkými ideály rovnosti, které jsme stvořili, a tvrdou drsnou ošklivou realitou rasismu, strachu a démonizace, která nás dlouho rozděluje,” přiznal Biden.

„Překonat výzvy, obnovit duši a bezpečnou budoucnost Ameriky vyžaduje více než slova, vyžaduje to jednotu,” řekl Biden a navázal tak na svou předvolební kampaň.

„Sjednoťme se před nepřáteli, jimž čelíme,” řekl Biden a jmenoval tyto protivníky: ”Vztek, rozhořčení, nenávist, extremismus, bezpráví, násilí, nemoc, nezaměstnanost a beznaděj.”

Vyzval k boji s rasismem i domácím terorismem. Za důležité považoval snížení napětí ve společnosti. „Sjednocením můžeme dokázat velké věci, důležité věci.

Jednota v historii USA vítězila nad rozdělením.”

Zmínil, že v těžkých časech, za občanské války, krize, za obou světových válek i po 11. září 2001, vždy vyhráli „našli lepší andělé”.

Biden zdůraznil, že bude „prezidentem všech Američanů” a je „potřeba ukončit tuto neobčanskou válku”, jak označil spor rozdělující USA.

V projevu se krátce věnoval i zahraniční politice, když řekl, že Spojené státy obnoví svá spojenectví ve světě a budou spolupracovat na řešení aktuálních výzev. „Budeme partnerem pro mír,” uvedl prezident Joe Biden.

Demokratický politický matador Joe Biden, který se ve středu ve svých 78 letech stal nejstarším prezidentem Spojených států v historii bude politickou i životní zkušenost potřebovat. Patrně nejdůležitější úřad světa Biden přebírá v době, kdy je americká společnost silně rozdělena a poražený dosluhující prezident Donald Trump odmítá uznat porážku.

Mezi Bidenova ústřední témata patří dostupná zdravotní a sociální péče. Zdravotní péči vzhledem k tragickým úmrtím v rodině často označuje za svou osobní záležitost. V roce 1972 zahynula při autonehodě jeho první manželka s jednoroční dcerou, jejich dva synové Beau a Hunter přežili.

Zkušený politik ale je ale zároveň uznávaným odborníkem na zahraniční politiku. Býval předsedou zahraničního výboru amerického Senátu. Je znám svým názorem, že by měly Spojené státy zastávat a prosazovat svou roli globální světové velmoci. Biden podporoval intervenci NATO v Bosně a hlasoval také pro americkou invazi v Iráku, i když později se dal k oponentům postupu USA v zemi.

Bidenovou nespornou výhodou je fakt, že po obě viceprezidentská funkční období kryl záda prezidentu Baracku Obamovi. Často ho také nazývá svým přítelem. V roce 2017 od něj obdržel Prezidentskou medaili svobody s vyznamenáním, jedno z nejvyšších civilních ocenění ve Spojených státech.

Joe Biden se narodil v roce 1942 ve městě Scranton v Pensylvánii, na kterou má stále silné vazby. Ty ho pojí také se státem Delaware, kam jeho rodina přesídlila, když bylo Bidenovi 11 let. Někdejší demokratický viceprezident Spojených států patří ve svých 78 letech k nejzkušenějším politikům demokratické strany.

V Senátu poprvé usedl již v roce 1973 jen 6 týdnů po svých 30. narozeninách jako jeden z nejmladších senátorů v amerických dějinách. Zasedal v něm 36 let – plných 6 volebních období, žádný jiný senátor za stát Delaware nevykonával funkci tak dlouho. Poté z funkce viceprezidenta byl 8 let předsedou Senátu.

V boji o demokratickou prezidentskou nominaci pro rok 2020 soupeřil v primárkách především s o poznání levicověji orientovanějším Berniem Sandersem. Za svého parťáka na hlasovací lístek si jako budoucího viceprezidenta (running mate) vybral senátorku Kamalu Harrisovou. Ta se rovněž původně ucházela o prezidentskou nominaci, ale odstoupila ještě před začátkem primárek, stranického hlasovacího procesu.