Demokratům je na obtíž jejich vlastní senátorka. Blokuje Bidenovu imigrační agendu

Aktivisté Sinemaovou obviňují z toho, že nedostatečně podporuje investiční balíček na podporu imigrační politiky.

Ten počítá s tím, že do osmi let by americké občanství mělo získat zhruba 11 milionů lidí, kteří v současnosti nelegálně pobývají na území USA.

Agenda má být součástí obřího 3,5miliardového balíčku, který si klade za cíl rozšířit národní síť sociální bezpečnosti a bojovat proti změně klimatu.

Balíček na podporu imigrační politiky je jednou z klíčových Bidenových priorit a momentálně je blokován Senátem. V něm je poměr hlasů vyrovnaný, a přesvědčit arizonskou senátorku je tak pro demokraty klíčové.

Sinemaovou, která se jako vůbec první členka Senátu otevřeně přihlásila k bisexualitě, aktivisté dokonce konfrontovali před pár dny na Arizonské státní univerzitě, kde učí.

Pronásledovali ji na univerzitním kampusu, až se před nimi senátorka musela zamknout na toaletách.

Už v minulosti se přitom Sinemaová prezentovala jako žena s averzí vůči stranictví.

Před třemi lety hovořila o tom, že spoustu lidí ve Washingtonu více než výsledky zajímá jejich řeč a ideologie.

A že si Arizona zaslouží senátora, který bude problémy svých občanů řešit „ne republikánskou nebo demokratickou cestou, ale napříč politickým spektrem“.

„Jsem překvapena, že jsou lidi zmatení,“ uvedla Stacy Pearsonová, která Sinemaové pomáhala při její první kampani v roce 2012 a nyní je jedním z demokratických stratégů.

Podobně hovořil i bývalý zákonodárce republikánů Stan Barnes. „Dělá přesně to, co Arizoňanům říkala, že udělá. Cynik by řekl, že máte, co jste si zvolili.“

Postoj Sinemaové je v současném neúprosném stranickém prostředí ve Spojených státech téměř unikátní.

Jako jediná demokratka hlasovala proti balíčku, čímž si znepřátelila progresivní křídlo strany.

Už v únoru letošního roku byla jedním ze dvou demokratů, kteří odmítli podpořit balíček covidové úlevy, který Američanům sliboval mzdu alespoň 15 dolarů za hodinu.

I v samotné Arizoně paradoxně roste její popularita mezi voliči republikánů. Sama se totiž nebrání s nimi i v Kapitolu spolupracovat.

Arizona však patří mezi tzv. swing states (proměnlivé státy), ve kterých se rozhodují volby, a bude tak pro ni důležité, aby nepřišla ani o podporu demokratických voličů.

Připomíná to i bývalý stratég republikánů Chuck Coughlin. „Vysoce stranická politika v Arizoně nevyhrává,“ připomněl. Největší úspěch má v tomto státě centristická politika.

Sinemaová začala svou politickou kariéru u arizonských zelených, účastnila se demonstrací za práva LGBTQ komunity a vystupovala proti válce v Iráku i Afghánistánu. Mezi demokraty se přesunula až v roce 2004.

Jejím vzorem, jak sama říká, je John McCain. Bývalý republikánský senátor (také za Arizonu), který v roce 2008 kandidoval proti Baracku Obamovi v prezidentských volbách a před třemi lety zemřel, se v některých případech nebál hlasovat proti vlastní partaji.

Podpořil například Obamovu zdravotní reformu.

Jeho hlas tehdy zvedl vlnu nevole, a když proti němu republikánští příznivci v Arizoně protestovali, připomněl jim, aby si s sebou nezapomněli vzít opalovací krémy. Podobný styl politiky vede i Sinemaová.

Důkazem budiž způsob, jakým politička reagovala na dotaz novinářů v Kapitolu.

„Co říkáte na hlasy progresivistů, kteří jsou frustrovaní tím, že nevíte, kde jste?“

„Jsem v Senátu,“ odpověděla Sinemaová.

„Ale i progresivisté v Senátu tvrdí, že nevíte, kde jste,“ následoval dotaz.

„Stojím zcela očividně hned před výtahem,“ dodala politička.

„Ona zkrátka zná svůj elektorát, své voliče a odráží se to v každém kroku, který učiní,“ vysvětloval Stan Barnes.

Sinemaová začala svou politickou kariéru jako levicově orientovaná aktivistka zelených. Nabízí se tak otázka, zda skutečně věří v pozici centristky, na kterou teď vsadila. Odpověď na tuto otázku ale zná jen ona sama.