Debatě kandidátů na viceprezidenta USA vévodila pandemie, nejvíce ale zaujala moucha

”Američané jsou svědky největšího selhání administrativy prezidenta v dějinách naší země,” konstatovala 55letá Harrisová ve městě Salt Lake City na půdě vysoké školy University of Utah. Pandemie covidu-19 byla podle očekávání jedním z hlavních témat debaty vzhledem k tomu, že se nákaza minulý týden prokázala u prezidenta Donalda Trumpa. Testy od té doby potvrdily SARS-CoV-2 také u řady jeho blízkých spolupracovníků, celkem zemřelo už přes 210 000 nakažených.

Jedenašedesátiletý Pence, který vede v Bílém domě tým pro boj s pandemií covidu-19, reagoval obhajobou kroků vlády: „Chci, aby by americký lid věděl, že od prvního dne kladl prezident zdraví Ameriky na první místo.“ Zmínil Trumpovo omezení vstupu osob cestujících z Číny do Spojených států z konce ledna, kdy byla Čína ohniskem nákazy. Vyjádřil rovněž sympatie pro všechny Američany zasažené koronavirem.

„Jasně to nefungovalo, když se podíváte na více než 210 000 mrtvých v naší zemi,“ kontrovala Harrisová, které nahrávalo při kritice boje s koronavirem, že se debata odehrávala za plexiskly, které neustále připomínaly, v jaké žijeme době. Kandidáti od sebe stáli na vzdálenost 3,5 metru a mezi sebou měli štíty z plexiskla, jež měly sloužit jako ochrana proti případné nákaze.

Pence s Harrisovou se střetli také v otázce vakcín. Demokratická kandidátka uvedla, že si s radostí nechá aplikovat vakcínu proti koronaviru schválenou odborníky, ale že v této věci nevěří Donaldu Trumpovi, který již v minulosti propagoval pro boj s covidem-19 léčiva, jež nakonec neměla prokazatelný účinek. Pence kvůli tomu svou soupeřku obvinil z politizace vývoje očkovací látky a řekl, že „hraje politické hry s lidskými životy”.

To považovala za nejsilnější moment odbornice na politickou strategii Sophia Nelsonová: ”Věděla jsem, že to cítím přesně stejně.”

Podle webu Politico byla debata lepší než chaotická diskuze kandidátů na prezidenta, kde Donald Trump neustále skákal do řeči jak Joeovi Bidenovi, tak moderátorovi. Oba kandidáti na viceprezidenta se chovali profesionálně a mile se usmívali. I když ale fasáda byla hezčí, témata, v nichž se střetávali, byla podobná a oba v nich zastávali očekávané postoje. „Výkon Pence byl jen uhlazenější a jemnější verze Trumpovy týden staré potyčky ve stylu wrestlingu,“ řekla analytička Michelle Bernardová, která dodala, že debata jasně ukázala, že se Američané ještě nezbavili rasových předsudků.

Odborník demokratů na strategii Michael Starr Hopkins, který se podílel na kampaních Barracka Obamy a Hillary Clintonové, zmínil, že „demokratická kandidátka na viceprezidentku si přišla pro Pence a neminula.“ Narážel na její práci prokurátorky, Politico ale zmínilo, že nedokázala odpovědět na otázku případného rozšíření nejvyššího soudu, aby v něm nadlouho nepřevládli konzervativci. „Klidnější a familiárnější, ale neosvětlující o moc více (než debata Boda s Trumpem),“ zhodnotil večer profesor historie Michael Kazin.

Pence podle listu The Guardian dokázal, že je věrným Trumpovým stoupencem. Bránil se proti útokům Harrisové, ačkoliv při tom pronesl řadu zavádějících výroků, která často používá republikánský prezident. Odmítl se přímo vyjádřit k tomu, proč je ve Spojených státech vyšší úmrtnost v souvislosti s covidem-19 než ve většině světa. Znepokojivější však bylo, že odmítl jasně říci, zda republikáni přijmou výsledek voleb v případě prohry.

Největší pozornost ovšem podle Politika vzbudila moucha, která během debaty seděla Pencovi na hlavě a skýtala rozptýlení divákům.

Další výrazný střet večera se týkal otázky zakořeněného rasismu v policejních sborech. Harrisová, jež má jamajské a indické kořeny, uvedla, že v případu smrti černošky Breonny Taylorové, jež byla zastřelena letos v březnu při nepovedené policejní razii, nebylo učiněno spravedlnosti zadost. Její kauzu pak spojila s dalšími případy nepřiměřeného použití síly bělošskými policisty proti černochům z poslední doby, zejména s květnovým úmrtím George Floyda, který zemřel poté, co mu policista přes sedm minut klečel na krku. Pence její tvrzení, že je v amerických policejních sborech zakořeněn rasismus, označil za velkou urážkou příslušníků policie.

Harrisová následně kritizovala Trumpa za to, že při debatě z minulého týdne odmítl odsoudit skupiny hlásající bělošskou nadřazenost. Pence obvinil média z toho, že prezidentova slova vytrhla z kontextu, a tvrdil, že veškeré rasistické skupiny již Trump v minulosti opakovaně odsoudil. V případě skupiny Proud Boys to však udělal až po debatě, když za to byl kritizován.

Kandidáti se střetli také v otázce dobrovolných potratů a nejvyššího soudu. Pence se nejprve vyhnul otázce, co mají dělat americké státy, pokud by nejvyšší soud zrušil rozsudek Roe vs. Wadeová z roku 1973, který v podstatě legalizoval potraty po celých USA. Republikánský viceprezident místo toho obhajoval konzervativní soudkyni Amy Coneyovou Barrettovou, kterou nedávno jmenoval do funkce Trump a jež čeká na potvrzení v Senátu.

„Je to otázka volby. A já budu vždy bojovat za právo žen na to, aby se mohly samy rozhodnout co dělat se svým tělem,” řekla Harrisová k otázce potratů. Pence jí odpověděl, že je mu ctí sloužit prezidentovi, který brání posvátnost lidského života.

Harrisová se však vyhnula otázce, zda se budou demokraté v případě listopadové výhry snažit navýšit počet soudců v nejvyšším soudu, aby do něj mohli nominovat svoje kandidáty a získat tak ve vlivném tribunálu znovu většinu pro liberálně laděné soudce. Namísto toho řekla, že se Trumpova administrativa snaží všemi silami zaplnit nižší soudy svými ideologickými spojenci, přičemž očividně přehlíží černošské kandidáty.

Ačkoliv za normálních okolností není střet viceprezidentských kandidátů považován za příliš zásadní, letos mu média věnovala výrazně větší pozornost. Vzhledem k nedávné nákaze prezidenta Trumpa je totiž osud další debaty prezidentských kandidátů nejistý. Pence i Harrisová se také podle pozorovatelů zřejmě chystají v budoucnu sami usilovat o prezidentský post nehledě na výsledek letošních voleb, ale nevyjádřili se k tomu. Oba kandidáti na šéfa Bílého domu jsou také nejstarší v historii a tím stoupá také význam viceprezidentů, kteří by v případě jejich úmrtí zaujali post hlavy státu.

Editor periodika National Interest Jacob Heilbrunn si všiml zajímavé věci: „Pence v závěrečném prohlášení Trumpa ani jednou nezmínil.”