Článek
Grassley na představeném návrhu „Zákona o obchodní kontrole“ pracoval spolu s demokratickou senátorkou za Washington Marií Cantwellovou. Podle jejich zákona by jakékoliv uvalení cel musel do šedesáti dní odsouhlasit Kongres, jinak by automaticky přestala platit, uvádí agentura Reuters.
Iowa, kterou Grassley zastupuje, je silně závislá na mezinárodním zemědělském obchodu. Ačkoliv je jeho návrh vnímán jako známka sílící nevole vůči Trumpově vládě v řadách republikánů, neočekává se, že by mohl být schválen dřív než po volbách do Kongresu v příštím roce. Podobně je to i se zrušením cel vůči Kanadě, které schválil senát právě i díky čtyřem republikánským hlasům. Republikáni mají totiž v obou komorách většinu a velká část jejich zákonodárců Trumpovy kroky hlasitě podporuje.
O clech rozhoduje Kongres, Trump ho obchází
Trump tvrdí, že jeho cla zvýší federální výdělky a do USA navrátí výrobu. Ekonomové jsou však ohledně obou prezidentových příslibů skeptičtí. Zatím jeho cla pouze burze na Wall Street způsobila nejhorší den od pandemie covidu-19.
Jednadevadesátiletý Grassley, nejdéle sloužící ze všech amerických senátorů, tvrdí, že jeho návrh není kritikou Trumpových cel. Zmiňuje, že přijetí podobného zákona navrhoval už za Trumpova prvního funkčního období. Vysvětluje to tím, že americká ústava kontrolu nad obchodními záležitostmi svěřuje Kongresu, ale ten se jí s průběhem času vzdal ve prospěch exekutivní větve.
Grassley naráží na to, že Kongres sám udělil prezidentům moc uvalovat cla v případech ohrožení národní bezpečnosti nebo ohrožení jednotlivých průmyslových odvětví. Běžně tak ale prezidenti dělají po veřejných slyšeních. Aby mohl Kongres obejít, vyhlásil Trump stav ohrožení, které podle něj plyne z dlouhodobého obchodního deficitu USA vůči ostatním zemím.
Spoluautorka návrhu Cantwellová otevřeně uvedla, že Trumpova cla pro americkou ekonomiku představují dlouhodobé riziko. „Obchodní válku, která potrvá dva nebo tři roky a při níž naše zboží nebude v regálech, si nemůžeme dovolit. Nemůžeme mít arbitrární opatření, která vytvářejí chaos a nejistotu,“ řekla Cantwellová.
Republikáni, kteří si dovolili Trumpova cla zkritizovat, se většinou zaměřují na určitou specifickou část návrhu. Senátor James Lankford se například pozastavil nad 17% cly na dovoz z Izraele. Senátora Jerryho Morgana zase znepokojilo, že cla uvalená na spojence USA v jihovýchodní Asii jsou podobná těm uvaleným na Čínu, kterou Trumpův Bílý dům označuje za úhlavního rivala země.
Škodí nám, myslí si polovina Američanů
Nejvýraznějším projevem republikánského odporu v Kongresu je ovšem stále to, že se senátoři Susan Collinsová, Lisa Murkowská, Mitch McConnell a Rand Paul postavili na stranu demokratů, aby prošel návrh zrušení cel proti Kanadě. Paul zároveň vyslal jasný vzkaz svým spolustraníkům, když připomněl historický fakt, že zavádění cel v minulosti republikány vedlo k drtivým volebním prohrám.
Že Trumpova cla napáchají více škody než užitku, se podle průzkumů domnívá přibližně polovina Američanů a průměrně každý pátý republikán. V Kongresu mají však stále značnou podporu. Sněmovnou reprezentantů už proto prošel návrh, který naopak omezí schopnost Kongresu prezidentovým clům odporovat.
„Prezident o neférovém obchodu vůči USA mluví už 40 let, takže je v této věci velmi konzistentní. Myslím si, že je to pro naši zemi dlouhodobě velmi důležité. Přinést pracovní místa a výrobu zpět do Ameriky. Zaměřit se na naši ekonomiku,“ vyjádřil Trumpovi podporu například druhý nejvýše postavený republikán v senátu John Barrasso.
