Článek
Česká strana by mohla klást důraz i na bilaterální smlouvy. Podle některých diplomatů například kvůli USA stagnuje jednání o nové dohodě o podpoře a ochraně investic, přičemž ta dosavadní je prý nevyvážená a pro českou stranu nevýhodná.
Čeští zástupci by také mohli požadovat maximálně možný podíl domácích firem na výstavbě základny, dodávkách zařízení, údržbě či následné modernizaci.
Šéf americké Agentury pro raketovou obranu Henry Obering minulý týden v Bruselu naznačil, že zakázky českým firmám by mohly činit až 200 miliónů dolarů (10,7 mld Kč), asi 40 procent celkových nákladů radarové základny.
Radar na Kavkaze má chránit ten v ČR
Předsunutý radar, který USA zamýšlejí umístit na Kavkaze, má podle Oberinga umožnit včasné informace o dráze nepřátelské rakety namířené proti většímu radaru umístěnému v ČR. Tím má být modernizovaný radar, který je nyní v Tichomoří.
Obering minulý týden v Bruselu sice řekl, že tento radar není nezbytný, ale z jeho slov nicméně vyplývá, že USA počítají s možností případného úderu na radar v ČR, což by oslepilo antirakety dislokované v Polsku. "Jde o přenosný radar, který lze instalovat během několika dní, velmi rychle. Máme čas si ujasnit, kam bychom ho mohli umístit," řekl Obering.
Bývalý šéf ruského generálního štábu Leonid Ivašov soudí, že to bude Gruzie, možná Ázerbajdžán. Šéf NATO Jaap de Hoop Scheffer totiž v lednu prohlásil, že Gruzie by mohla v roce 2009 dostat pozvání k členství. Gruzie nereagovala, Ázerbajdžán oznámil, že žádnou nabídku nedostal.