Článek
„Je to jediný soupeř, který je potenciálně schopen spojit svoji ekonomickou, diplomatickou, vojenskou a technologickou sílu a stát se trvalou výzvou stabilnímu a otevřenému mezinárodnímu systému,” uvádí se na adresu Číny ve 24stránkovém vládním dokumentu.
USA se s Čínou dostávají do střetu kvůli mocenskému přetlačování v regionu Indického a Tichého oceánu, ekonomické politice Pekingu, potlačování opozice v Hongkongu, otázce Tchaj-wanu či stavu lidských práv v provincii Sin-ťiang, kde žijí muslimští Ujguři..
„Náš vztah s Čínou bude založený na konkurenci tam, kde je to potřeba, na spolupráci tam, kde je to možné, a soupeření tam, kde je to nutné,” uvedl Blinken ve svém prvním velkém projevu od nástupu do úřadu, v němž představil priority budoucí zahraniční politiky USA. „Zvládneme největší geopolitickou zkoušku 21. století: náš vztah s Čínou.”
USA budou hájit dodržování lidských práv v Číně
USA budou chtít s Čínou jednat „z pozice síly”, což „vyžaduje postavit se za naše hodnoty při porušování lidských práv v Sin-ťiangu nebo při pošlapávání demokracie v Hongkongu, protože pokud tak neučiníme, Čína se bude chovat s ještě větší beztrestností,” řekl Blinken.
Spolupráce se spojenci v regionu
Bidenova administrativa dala najevo, že bude pokračovat v ostré politice vuči Číně, jaké vedl Donald Trump a kterou předznamenaly kroky Barakca Obamy. Oproti Trumpovi však hodlá postupovat ve spolupráci s americkými spojenci v regionu.
Biden prvně hovořil s prezidentem Číny. Stěžoval si na její neférové chování
Dokument podle agentury Kjódó uvádí, že USA chtějí „potvrdit, modernizovat, a investovat do” spojenectví s Austrálií, Japonskem, Jižní Koreou a Severoatlantickou aliancí, která jsou „největší strategickou výhodou Ameriky”. Kromě těchto tradičních spojenců hodlá Washingtom budovat partnerství i s Indií, Singapurem či Vietnamem.