Článek
Do potíží kvůli kauze Petrobras se podle médií dostalo nejméně 12 bývalých i současných hlav latinskoamerických států a vysoce postavených politiků. Jejich problém je většinou spojen s největší stavební společností kontinentu, firmou Odebrecht, která staví dálnice, přehrady i elektrárny. Korupce, která zajišťování kontraktů na výstavbu infrastruktury provázela, je součástí skandálu kolem Petrobrasu. Vedení Odebrechtu uplácelo nejen politiky, ale také manažery Petrobrasu.
Šéfa společnosti Marcela Odebrechta zatkla brazilská policie v červnu 2015 a začala rozplétat jemné předivo služeb a protislužeb, které všechny směřovaly k jedinému – předání úplatku. Většinou šlo o milióny dolarů. Podle médií v Odebrechtu fungovala celá „korupční divize“, která měla rozdělování úplatků na starosti. Celkem prý vydala kolem miliardy dolarů.
Juan Manuel Santos tak podle médií získal na volební kampaň v roce 2014 milión dolarů, jeho rival Óscar Zuluaga dokonce 1,6 miliónu dolarů. Oba peníze dostali prostřednictvím panamských firem. Stejně přišli k miliónům na volební kampaně nebo jen tak na svá konta pveruánští exprezidenti Alejandro Toledo nebo Ollanta Humala. Přitom oba postavili svou politickou kariéru na slibu, že zlikvidují rozsáhlou korupci ve své zemi.
Důležitou se v rozkrývání korupčních vazeb kolem firmy Petrobras a Odebrecht ukázala být Panama.
Leccos odhalily Panama Papers
Hodně důkazního materiálu se našlo v advokátní kanceláři Mossack Fonseca, která nechvalně proslula kauzou tzv. Panama Papers. Ramón Fonseca a Jürgen Mossack krátce po svém únorovém zadržení tvrdili, že zakládáním společností v daňových rájích neprovedli nic nezákonného. Vyšetřovatelé jim ale připomněli, že veřejně činní lidé figurující v těchto firmách mohli porušit zákon ve své zemi nepravdivými informacemi o svém majetku. Navíc snaha vyhýbat se placení daní zakládáním společností v daňových rájích také může být někde nezákonná.
Do problémů se tak dostal Gustavo Arribas, šéf argentinské tajné služby a blízký spolupracovník prezidenta Mauricia Macriho. Firma Odebrecht mu měla dát úplatek nejméně 600 tisíc dolarů. Argentinskou exprezidentku Cristinu Fernándezovou Kirchnerovou na poslední chvíli zachránily volby. V neděli 22. října byla zvolena, čímž se vyhne trestnímu stíhání v několika případech korupce.
Brazilský prezident Michel Temer krátcé poté, co parlament zamítl jeho vydání soudu.
Temer odolává
Soudu se také zatím vyhne další z vysoce postavených protagonistů korupčního „megaskandálu“, brazilský prezident Michel Temer. Dolní komora brazilského parlamentu koncem minulého měsíce zamítla návrh na jeho vydání nejvyššímu soudu, aby mohl být souzen kvůli maření vyšetřování skandálu kolem Petrobrasu. Temerovi se tak již podruhé během tří měsíců podařilo zajistit si dost hlasů, aby nemohl být postaven před soud.
Prezident, který loni nastoupil do čela Brazílie z pozice viceprezidenta po sesazení tehdejší hlavy státu Dilmy Roussefové, v první kauze čelil obžalobě z přijímání úplatků, které dostával od šéfa masokombinátu JBS vyšetřovaného kvůli korupci. Temer samozřejmě veškerá obvinění odmítá a označuje je za „spiknutí“.
Od svého nástupu do funkce se zatím nikdy netěšil příliš vysoké popularitě. Za jeho odstoupení od té doby mnohokrát demonstrovaly statisíce lidí. V květnu demonstranti v hlavním městě Brasilii dokonce zapálili ministerstvo zemědělství.