Článek
Vyplývá to z důvěrných depeší ambasády USA v Praze, které od WikiLeaks dostal a ve středu zveřejnil běloruský server Naviny.by.
V jedné z nich tehdejší velvyslanec v ČR William Cabaniss svému ministerstvu zahraničí 9. března 2005 popsal, jak Američané chtěli ze zpravodajských důvodů získat rakety vzduch–země od režimu Alexandra Lukašenka. Důležitou roli v operaci, jejímž motivem byla zjevně snaha USA získat informace o detailech ruské vojenské technologie používané Běloruskem, hrál i český prostředník. Konkrétní jména ani název společnosti americké depeše neuvádějí.
Složitá akce měla podle Cabanisse začít tím, že Rusko dodá novější verze rakety Ch-31 Bělorusku a to pak bude ochotno za zády Moskvy odprodat Američanům starší kusy ze svého arzenálu. Běloruské zprostředkování obchodu bylo klíčové, protože Moskva přímý pokus prostředníků z Česka i Ukrajiny o nákup střel v Rusku zablokovala.
„Upoutalo naši pozornost, že rakety půjdou z Běloruska pomocí řady komplikovaných transakcí. Toto schéma je zjevně nutné, neboť Rusové českému obchodníkovi se zbraněmi odmítli rakety prodat,“ píše v depeši velvyslanec.
Schéma mělo vypadat následovně: hned poté, co se nové střely ocitnou v Bělorusku, armáda prodá staré kusy tamní soukromé (pozdější depeše hovoří o státní) firmě, od níž je následně koupí nejmenovaná ukrajinská společnost a přes českého prostředníka se dostanou k Američanům.
Stopu měla zakrýt síť prostředníků
„Ukrajinský prostředník si naúčtuje 20procentní provizi a předá rakety českému obchodníkovi se zbraněmi, který je doveze do ČR a učiní je dostupnými pro amerického dodavatele, aby je mohl exportovat do Spojených států,“ popisuje zpráva diplomatů plán.
„Česká exportní licence bude uvádět pouze to, že rakety byly dodány z Ukrajiny. Jenže sériová čísla na raketách umožňují vystopovat jejich běloruský původ,“ obával se velvyslanec.
„Zastupitelský úřad je přesvědčen, že to je pro USA jediný způsob, jak rakety získat. Potřebuje je námořnictvo natolik, aby překonalo námitky Spojených států vůči vojenským nákupům, jichž se – byť nepřímo – účastní Bělorusko?“ dotazoval se Cabaniss ústředí na závěr depeše.
Jak je vidět z následujících dvou zpráv, které velvyslanectví k tomuto plánu do Washingtonu zaslalo, Spojené státy námitky vůči Minsku neměly. Proti obchodu se ale razantně postavila česká vláda, především ministerstvo zahraničí, jež tehdy za KDU-ČSL vedl Cyril Svoboda.
O den později poslal Cabaniss centrále další depeši, v níž sdělil, že česká firma, která měla obchod s USA zajistit, již ukázala politickému představiteli ambasády žádost o exportní licenci. „V žádosti je uveden název a adresa firmy v Minsku, ale není tam žádná informace o roli, již Bělorusko v transakci hraje,“ informoval.
Ochránci práv na českém MZV vznesli námitky
Čeští ministerští úředníci, kteří zřejmě nebyli důkladně informováni o zpravodajském pozadí celé operace, však podle něj schválení obchodu zmařili. „Česká vláda je velmi kritická k Lukašenkovu režimu, některé osoby na ministerstvu zahraničí, zvláště ty, jež jsou odpovědné za prosazování lidských práv a demokracie, vznesly vůči tomuto obchodu námitky,“ upozornil ústředí velvyslanec s tím, že na MZV byla záležitost předána činiteli, jehož jméno je v depeši zaškrtáno, aby učinil konečné rozhodnutí.
Jak Cabaniss následně informoval 1. dubna, Praha obchod definitivně zamítla. Toto stanovisko poslalo MZV na ministerstvo průmyslu a obchodu, do jehož kompetence licenční povolování obchodu se zbraněmi spadá.
| Ch-31 umí létat nízko nad hladinou moře |
|---|
| Ch-31 jsou řízené rakety typu vzduch–země. Jsou nejčastěji ve výzbroji stíhaček Mig-29 a Su-27. Rakety mají protiradarovou a protilodní verzi, vyznačují se vysokou rychlostí letu (až Mach 3,5) a doletem až 110 km v závislosti na typu střely. Raketa dokáže letět nízko nad hladinou moře, je tedy téměř neodhalitelná pro radary. SSSR střely vyvíjel od roku 1977, do své výzbroje je zařadil v roce 1989. Kromě Ruska nyní střelami Ch-31 disponují i Čína, Venezuela, Indie a Vietnam |
Úředník, jehož jméno je v depeši zaškrtáno, navíc telefonoval svému protějšku na MPO a ten mu potvrdil, že licence vydána nebyla a ani nebude. „Česká vláda považuje tuto záležitost za uzavřenou a děkuje za konzultace s americkou vládou,“ uzavřel lakonicky záležitost Cabaniss.
Svoboda včera pro Právo sice připustil, že „takových akcí bylo na ministerstvu víc“, ale informace zveřejněné WikiLeaks nehodlá komentovat. „Odmítám o tom diskutovat, Assange má sedět v kriminále a má se nad tím zavřít voda,“ prohlásil exministr.
Jak odhadl server Naviny.by, objem obchodu by zřejmě přesahoval 12 miliónů dolarů (přes 218 miliónů Kč).