Hlavní obsah

Černoši dostali trest smrti za znásilnění bělošky. Soud je po 70 letech omilostnil

Novinky, mso
Washington

V americké Virginii v úterý posmrtně omilostnili sedm černochů, kteří byli v roce 1951 odsouzeni k trestu smrti za znásilnění bělošky. Podle guvernéra státu Ralpha Northama to neznamená, že byli muži z případu známého jako „Martinsvillská sedmička“ nevinní, poukázal ale na to, že byli odsouzeni nespravedlivě a pouze na základě své rasy.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

Sedm černochů popravených v roce 1951 za znásilnění bylo posmrtně omilostněnoVideo: AP

Článek

„Tato omilostnění nemají řešit vinu sedmi mužů, ale slouží jako uznání toho, že byli odsouzeni bez adekvátního procesu a trest smrti dostali pouze na základě své rasy,“ uvedl guvernér Northam.

„Zasloužíme si systém soudnictví, který bude spravedlivý pro všechny a nebude ho zajímat, jak kdo vypadá,“ dodal.

Northam poděkoval také advokátům a rodinám odsouzených za jejich obětavost a vytrvalost. Rodinní příslušníci uváděli, že jejich příbuzní byli vyslýcháni pod nátlakem a bez přítomnosti právníků. Jejich přiznání pak byla vynucená pod hrozbou násilí.

Členové Martinsvillské sedmičky Frank Hairston, Booker T. Millner, Howard Lee Hairston, James Luther Hairston, John Claybon Taylor, Francis DeSales Grayson a Joe Henry Hampton byli odsouzeni k trestu smrti v roce 1951. Trestného činu se měli dopustit o dva roky dříve, kdy měli znásilnit 32letou bělošku Ruby Stroudovou Floydovou, která v převážně černošské čtvrti v Martinsville vybírala peníze za kalhoty, které prodala.

Znásilnění patřilo v té době mezi hrdelní zločiny, čtyři muži byli popraveni na elektrickém křesle 2. února 1951, zbylí tři o tři dny později.

Tzv. koalice Martinsvillské sedmičky už od loňského roku usilovala o posmrtnou milost pro všechny odsouzené. „Ta událost ve mně zanechala trauma. Chci je uzavřít,“ řekl Curtis Millner, kterému bylo 9 let, když byl jeho bratranec Booker T. Millner, jeden ze sedmi odsouzených, popraven.

Virginie tento rok zrušila trest smrti. Než se tak stalo, byla státem s nejvíce popravami. Studie ukázaly, že trest smrti byl ve Virginii třikrát častější v případě, že se obětí činu stali běloši než černoši. Mezi roky 1908 až 1951 bylo všech 45 odsouzených za znásilnění tmavé pleti. V roce 1971 Nejvyšší soud rozhodl, že trest smrti za znásilnění je krutý a nepřiměřený trest.

„Minulost změnit nemůžeme, ale doufám, že naše současné činy přinesou alespoň částečné usmíření zúčastněným,“ dodal guvernér Ralph Northam.

Související témata:

Výběr článků

Načítám