Část kubánských emigrantů požaduje americkou intervenci

Petice za vojenskou intervenci, která téměř jistě nebude vyslyšena, reaguje na masové protivládní protesty, jež se na Kubě konaly před týdnem.

„Svobodní Kubánci ve světě žádají o vojenský zásah Spojených států a NATO, který ukončí castrovskou mafii a osvobodí kubánský lid, který žije v teroru, chudobě, hladu. Chceme svobodnou a prosperující Kubu! Pryč s komunismem!,” uvádí se v petici, kterou inicioval Leo Juvier-Hendrickx, Kubánec žijící v Belgii. Petice zdůrazňuje „neudržitelnou politickou, ekonomickou a humanitární situaci, v níž žije kubánský lid pod castrovským režimem už 62 let”. Petice má být zaslána americkému prezidentovi Bidenovi, americkému Kongresu, OSN, NATO, Organizaci amerických států (OAS) a Evropskému parlamentu.

Také starosta floridského Miami Francis Suárez, který má kubánský původ, v pátek řekl, že na stole by měly být „všechny možnosti”, protože kubánský režim potlačuje i pokojné demonstrace silou.

Týden od protivládních protestů na Kubě, které byly největší od roku 1994, je v ulicích kubánských měst podle zdrojů agentury EFE klid, mimo jiné proto, že vláda nasadila policii, vojáky i agenty tajné služby a pozatýkala několik stovek lidí. Omezen je podle EFE na řadě míst stále přístup k internetu, včetně města San Antonio de los Baňos, kde protesty 11. července vypukly.

Důvodem protestů jsou dlouhodobé represe komunistické vlády vůči opozici a ekonomická krize, kterou zhoršila pandemie covidu-19 a s ní související omezení turistiky, na níž je karibský ostrov závislý. Kubánská vláda viní ze špatné ekonomické situace letité americké embargo a zpřísnění sankcí americkou vládou za předchozího prezidenta Donalda Trumpa, jehož předchůdce Barack Obama nastartoval uvolňování vztahů s Kubou i rušení ekonomických sankcí. Nynější prezident Joe Biden se zatím jasně nevyjádřil, jako cestou se ve vztazích s Kubou vydá.

V sobotu se v Havaně konala demonstrace zorganizovaná kubánskou vládou, jíž se podle agentury Reuters účastnily tisíce lidí včetně dlouholetého komunistického lídra Raúla Castra. Prezident Díaz-Canel na ní znovu odsoudil americké sankce i obchodní embargo, které USA zavedly už v 60. letech s cílem přivodit pád komunistického režimu. Ten se ale stále drží u moci.

Díaz-Canel, který v roce 2018 od Raúla Castra převzal nejvyšší úřad v zemi a letos i vedení komunistické strany, minulý týden poprvé připustil, že k ekonomické krizi přispěly i možné chyby komunistické vlády v posledních letech. V reakci na masové protesty už v týdnu vláda oznámila dočasné zrušení některých omezení, například ode dneška do konce roku povolila cestujícím ze zahraničí na Kubu přivézt si s sebou bez omezení množství a bez cla léky, potraviny a hygienické potřeby, ne však pro komerční využití.