Článek
Tenet se zmiňuje o neustálém napětí, jež panovalo mezi viceprezidentem a CIA, i o tom, jak je s prezidentem Georgem W. Bushem zaskočilo, když Cheney veřejně prohlásil, že není pochyb o tom, že Saddám má zbraně hromadného ničení a také o jeho spojení s al-Kajdou.
Před invazí do Iráku se v americkém vedení nevedla hlubší debata o tomto kroku. "Bylo velmi málo úvah, jichž jsem si vědom, o tom, co bude následovat po útoku," uvedl Tenet v knize nazvané Uprostřed bouře, v níž hájí CIA proti bezvýhradné odpovědnosti za informační debakl o údajných iráckých masových zbraních, jenž vedl k válce.
"Zatímco někteří tvůrci politiky říkali, že budeme vítáni jako osvoboditelé, nezmínili, že zpravodajská komunita je upozorňovala na to, že to potrvá jen omezenou dobu," uvedl.
Sebekritický Tenet
Tenet je v knize nucen přiznat vlastní chyby. Přes pochybnosti o masových zbraních v Iráku například v roce 2002 pustil zprávu, která to tvrdí. Přiznává, že na hlubší otázky a rizika spojená s útokem se měla pokusit odpovědět CIA a nenechávat to na politicích.
Měl také podíl na tom, jaká fakta o domnělé irácké hrobě v únoru 2003 tehdejší ministr zahraničí Colin Powell prezentoval před očima celého světa v Radě bezpečnosti OSN, jež - jak sám přiznal - se později pod tíhou reality ukázala neprůkazná.
V Tenetově knize jsou zajímavá fakta o plánech al-Kajdy, která chtěla například v Saúdské Arábii protitankovou raketou zavraždit bývalého viceprezidenta USA Ala Gora, v roce 2003 zaútočit kyanidem v newyorském metru, či získat jaderné materiály od pákistánských vědců.
Skupina bývalých důstojníků CIA v dopise Teneta vyzvala, aby část výnosu z memoárů věnoval na rehabilitaci zraněných veteránů z Iráku. "Vaše nářky, že jste se stal obětí procesu, který jste ale napomáhal vést, jsou matoucí, a pro hlavu zpravodajské komunity přiznáním špatného vedení," napsali.